Trauma ze zrady je v nás zakořeněné, řekl prezident k invazi z roku 1968 před Českým rozhlasem
Nezávislá média jsou jedním ze základních pilířů demokracie, řekl prezident Petr Pavel u budovy Českého rozhlasu (ČRo) v Praze při pietním aktu k 58. výročí okupace Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy. Lidé podle něj nesmí dovolit, abychom o ně v důsledku postupného rozkladu přišli. Postavme se na jejich obranu, až to budou potřebovat, uvedl prezident.
Čtěte také
Ředitel Českého rozhlasu René Zavoral v projevu zmínil roli rozhlasu v roce 1968 a jeho obranu jako zdroje informací. „Svoboda a nezávislost je zásadní podmínkou plnění našeho poslání,“ uvedl.
Více v článku zpravodajského iRozhlasu...
Celý projev generálního ředitele Českého rozhlasu René Zavorala (také v audiu):
Od tragických srpnových událostí roku 1968 uplynulo mnoho let. Za 2 roky si budeme připomínat již 60. výročí dne, kdy naše země byla zrádně přepadena a okupována těmi, koho jsme naivně pokládali za spojence. Je mnoho důležitých okamžiků, které za tak dlouhou dobu ztrácejí pro současníky bezprostřední význam, stávají se pouze kapitolou z učebnice dějepravy. Dnešní připomínka rozhodně tento případ není.
Mnozí historici právem mají za to, že těch několik měsíců relativní svobody, kterým se říká Pražské jaro, bylo právě tím nadechnutím, jež nám umožnilo přežít další dvě desetiletí totalitního dusna. Jestliže na ten den zrady, hanby a národního ponížení odmítáme zapomenout, pak to nebude jen povinný smutek po několika stovkách našich padlých a těžce zraněných spoluobčanů, většinou velmi mladých lidí, kteří se hrdinsky pokusili o odpor proti vojenské přesile okupantů. Nezapomínáme nejspíš proto, že tato událost je pro nás nezahojená rána, která o sobě stále dává vědět, a zároveň žitá zkušenost, skytající mnohá poučení, jež neztratila svou aktuálnost i dnes. Naopak, způsob, jakým se mění svět kolem nás, nám nabízí stále nové úhly pohledu, jak nahlížet takřka 60 let staré události.
Kupříkladu obranná válka, kterou s obdivuhodnou houževnatostí nyní vede národ Ukrajiny proti ruským uchvatitelům, vrhá nové světlo na věčný vnitročeský spor o naše vlastní dějiny, o to, zda jsme se měli či neměli bránit tváří v tvář cizácké agresi, vzdor vojenské přesile útočníků. Ukrajinská zkušenost nepotvrzuje defétistický postoj poraženců a kapitulantů a přináší nový důkaz, že ani pro menší stát žádný boj není předem prohraný, pokud je společnost jednotná ve svém odhodlání a má stejně jednotné a rozhodné vedení.
Ve zpětném zrcátku si jasně uvědomujeme, že v konkrétní situaci roku ´68 slabinou československé společnosti nebyly její zbabělost, úzkoprsost a nedostatek zmužilosti. Náš národ neselhal ve své většině. Tragédií bylo naše zařazení do východního politického bloku komunistických zemí, které nám v souladu s brežněvovou doktrínou bralo jakoukoli možnost samostatně rozhodovat o cestách vlastního vývoje a volbě svých spojenců a partnerů. A opět se ukazuje, že hlavní příčinou tragédie, vedle proradnosti domnělých přátel, byla zrada našeho vlastního státního vedení, které bylo zavázáno stranickou loajalitou vůči Kremlu více než vůči vlastnímu lidu. Heslo „Jsme s vámi, buďte s námi“ bohužel platilo jen napůl: až na jednu vzácnou výjimku, oni s námi nebyli, oni byli s nimi, s vetřelci! Vedení, které přivezlo z Moskvy potupnou dohodu, nám zajistilo dvě desetiletí ponižující poroby. Byli to vlastenci, jenže ne českoslovenští. Řídili se představou, že Rusko je vlastí všech pracujících, tudíž i jejich vlastí. To nechceme a už nikdy nesmíme připustit!
A to je poučení a varování, ke kterému nás nabádá každoroční vzpomínka na srpnový vpád vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 a na temnou dobu cizí nadvlády. Skutečnost, že právě zde před budovou Českého rozhlasu se odehrál největší střet mezi okupanty a pravými českými vlastenci, nebyla dílem náhody: byl to projev instinktivní snahy české společnosti ubránit Český rozhlas jako nezávislý zdroj informací. Proto tento kus chodníku před naší budovou pokládáme za nejpříhodnější pietní místo pro uctění památky padlých a zároveň uvědomění si našeho nezadatelného práva na svobodu a nezávislost jako podmínku plnění našeho poslání.
René Zavoral
Vzpomínkové akce se zúčastnili čelní představitelé státu, zástupci Českého rozhlasu a pamětníci srpnových událostí.
Otevřena je i Galerie Vinohradská 12 s výstavou Praha volá svět! k 90. výročí rozhlasové stanice Radio Prague International. Z historických přístrojů Rozhlasu po drátě bude možno si poslechnout originální vysílání z převratných dní srpna roku 1968.
