Třítýdenní lockdown v Česku: Jaká opatření platí a jaké máme vyhlídky?

Začínají tři týdny přísných opatření, které mají pomoct dostat šíření koronaviru v Česku pod kontrolu. Jak velký budou mít efekt? A jak vypadají policejní kontroly zákazu pohybu mezi okresy? Omezí ministři i fungování firem? Jak dopadá pandemie na nemocnice a záchrannou službu? A jak se liší český lockdown od toho, který platil v Izraeli? Poslechněte si celý speciál Radiožurnálu a Plusu.

Hosty speciálu Radiožurnálu byli:

  • Jan Trnka, biochemik z3.LF UK, člen výzkumného týmu Centra pro modelovaní biologických a společenských procesů (BISOP), spolupracovník iniciativy Model antiCOVID-19;
  • Jana Maláčová, ministryně práce a sociálních věcí (za ČSSD);
  • Karel Havlíček, vicepremiér, ministr průmyslu, obchodu a dopravy (za ANO);
  • Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy;
  • Petr Kulhánek, hejtman Karlovarského kraje (za STAN);
  • Štěpán Votoček, ředitel nemocnice Slaný;
  • Milan Kubek, prezident České lékařské komory;
  • Pavel Hrdlička, ředitel Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje.

„Opatření jsou důležitá, ale ve výsledku nás nedostanou nikam dál, než jsme teď,“ míní Jan Trnka, přednosta Ústavu biochemie při 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy.

Čísla půjdou nahoru zhruba další dva týdny, to už je v podstatě teď určené. Po čtrnácti dnech by mělo dojít k postupnému snižování. Ale jelikož za dva týdny budeme v podstatě na vyšších číslech, tak se při snižování dostaneme na čísla, na nichž jsme teď,“ vysvětluje.

Cesta vede jen přes úplný lockdown

Jan Trnka, biochemik

Jakkoli jsou současná opatření velkým zásahem do života lidí v Česku, jejich reálný vliv na zpomalení pandemie bude podle Jana Trnky malý. „Za nejzásadnější považuji ta opatření, která provedena nebyla – a to je omezení kontaktu na pracovištích a v průmyslu. Tam je největší rezerva kontaktů, na které se nesáhlo,“ zdůrazňuje.

„Částečně by mohlo pomoci zavedení povinného home office – v tuto chvíli je jen doporučený a firmy ho využívají méně než na jaře. Tam je evidentně velká rezerva. Ale existuje spousta podniků, kde home office zavést nelze – tam by bylo nejlepší řešení uzavření na pár týdnů tak, aby se mohl zavést dobrý a dobře vymahatelný systém pravidelného testování.“

Současná opatření jsou polovičatá, myslí si Maláčová

Obavy, že současná opatření nebudou dostatečně účinná, sdílí i ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která to už v pátek napsala na svůj Twitter. „Chceme, aby se ve všech firmách začalo povinně testovat a než to bude možné, tak musíme dočasně uzavřít nebo omezit provoz v oblasti průmyslu,“ potvrdila Tomáši Pancířovi ve Speciálu Radiožurnálu.

„Mám velkou radost, že se od pátku zahájí povinné testování pro firmy nad 250 zaměstnanců. Ale je potřeba říci, že 250 zaměstnanců má v České republice pouze 2000 firem. To znamená, že to je první krok správným směrem,“ dodala Maláčová s tím, že nejhorší by bylo, kdybychom za několik týdnů zjistili, že velmi tvrdý lockdown nestačil a že si ho lidé budou muset prodloužit.

„Celá vláda ponese zodpovědnost za situaci a mám strach, že současná opatření jsou skutečně polovičatá,“ myslí si ministryně Maláčová.

Řešením je testování ve firmách, oponuje Havlíček

Úplné uzavření průmyslu je ale podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka nereálné. Cesta je v plošném týdenním testování ve firmách, které startuje tento týden, oponuje vicepremiér. Zaměstnavateli, který by odmítl testování provádět, hrozí půlmilionová pokuta, zaměstnanec může zaplatit až 50 tisíc. „Kontroly budou namátkové, ale bude jich hodně,“ dodává Havlíček.

V současné době se velmi komplikovaně prognózuje. Můžeme se dívat, jak to fungovalo v jiných zemích. A třeba takzvaný průmyslový lockdown fakticky nenastal nikde. I Izrael, který zavedl poměrně tvrdý lockdown, nikdy nesáhl zcela do průmyslu, přesto se jim čísla nakažených podařilo srazit. Podobně také Německo, kde v průmyslu pracuje více lidí než u nás,“ argumentuje Karel Havlíček.

autoři: Tomáš Pancíř ,
Spustit audio

Související