Turné čtyř můstků byla velká show
Rok obvykle začíná boucháním šampaňského a ohňostroji. Sotva se pak ráno lidé probudí, nastává čas dalších tradic. Ať už mezi ně počítáme projevy politiků, různé novoroční výšlapy na rozhledny nebo cyklistické závody. Skokani na lyžích baví už 57 let diváky na Turné čtyř můstků v Garmisch-Partenkirchenu. Asi se nebudete zlobit, když vám teď nepřeneseme všech 26 tisíc diváků, ale jen atmosféru, kterou vytvořili.
Davy proudí pod Olympia Schanze v Garmisch-Partenkirchenu v poněkud řidší konzistenci, než jak tomu bývalo za časů absolutistické vlády skokanského krále Svena Hannawalda. Ale šílenci se mezi nimi najdou vždycky.
Na novoročním přání hlasatele, pravda, není nic divného, ale na té budoucnosti Andrease a Stefanie? On totiž panáček vymyslel na svou milou lest. Jako Hannawaldovu fanynku ji nalákal na skoky, ona už se na dopadu hned vedle moderátora těšila, jak si s legendárním skokanem potřese pravicí, a její milý ji mezitím požádal o ruku. Celá v transu mu vyhověla. V hlavních rolích ale byly jiné páry.
Hlasatel ladil publikum, když četl, proti komu nastoupí v K.O. kole němečtí skokani. Aby se davy pod můstkem dobře naladily, je dobré jim i zalichotit. Dá se to udělat i při vysvětlování pravidel. Ja, ja, spousta expertů na skoky na lyžích v Partenkirchenu skutečně byla, vysvětlení se tedy týkalo jen těch nemálo nováčků, jak podotknul další z hlasatelů.
Jestliže se pak pod Olympia Schanze HS140 neboli pod můstkem tvaru dámského střevíčku rozhostilo při skocích i ticho, neplatilo to po postupech domácích reprezentantů do finálového kola.
Ale co nějaký Uhrmann, tedy hodinář. Největší oblíbenec je ten, který už deset let propaguje na helmě čokoládu ve fialovém obalu. Jen pro ty z vás, kteří mu podle sponzora ještě neříkají, doplním, že jde o Martina Schmitta. Stejně jako jihoameričtí fotbaloví komentátoři při gólu, německé publikum při jeho skoku předvádí, co všechno vydrží na jeden nádech.
Dobrá, bylo to jen něco kolem šesti sekund, ale na ohluchnutí v reálu to stačilo. Stejně hutná jako tento doprovod byla i nejistota, kdo že to vlastně vyhrál.
"To je napínavé, napínavé, napínavé, napínavé," zmohl se na hodnocení atmosféry po druhém skoku vedoucího Simona Ammanna hlasatel. A zatímco nahoře vedle můstku se bodovalo, škrtalo a sčítalo, dole se čekalo. Více než minutu zírali všichni směrem ke světelné tabuli, jestli Ammann z velkého náskoku udrží aspoň mrňavý a vyhraje, nebo jestli se před něj dostane Wolfgang Loitzl. Tady si dovolím ostrý rozhlasový střih.
Ano, vyhrál Loitzl, poprvé v kariéře. Takže se nelze divit, že se po vyhlášení vítězů zmohl jen na: "Jsem velmi šťastný, je to pro mě perfektní den. Vyhrát prvního ledna na Turné a ještě vůbec poprvé, to je paráda," shrnul své pocity Rakušan Wolfgang Loitzl. A triumfem kombinovaným s celkovým vedením na Turné se postaral o to, že v Innsbrucku a Bischofshofenu bude určitě dost diváků.
