Tyhle koledy zaručeně neznáte! Poslechněte si Vánoční písně evropských národů

30. listopad 2016

Adventní seriál, který každý den představuje koledu jednoho evropského národa. Spolu s jeho zvyky a tradicemi.

Koledy upravil hudebník Milan Dvořák a na CD jsou i součástí publikace Vánoční písně evropských národů, kterou vydalo hudební nakladatelství Českého rozhlasu. Součástí zpěvníku je taky notový zápis pro klavír. Noty si můžete objednat i v Braillově písmu.

Česká koleda

Anglická koleda

Tradiční Vánoce v Anglii se točí kolem větévky trnky, která možná byla prababičkou dnešního vánočního stromku, a taky kolem tzv. wassailingu (svátek hlavně farmářů, který se slaví v rodinném kruhu). Zvláštní osud „zakázané“ koledy The First Noel nazpívané Karlem Gottem si přečtěte v článku.

Německá koleda

Právě z Německa přišel zvyk zdobení vánočního stromečku. Nejdříve si tamní rodiny pořizovaly vyřezávané stromečky z papíru nebo ze dřeva. V 18. století si začaly domů nosit živé stromky. Nejoblíbenějším druhem se stala kavkazská jedle. Dnes už ale nepochází z Kavkazu, ale ze Šlesvicka-Holštýnska a ze Severního Porýní-Vestfálska.

Švédská koleda

Švédské Vánoce jsou svátky plné dárků, svíček a různých jídel. Dárky na Štědrý den přináší v doprovodu skřítků a trpaslíků Jultomten (vánoční mužíček), který připomíná našeho Mikuláše. Svátky trvají až do sv. Knuta (13. ledna), kdy si děti pozvou kamarády, s velkou slávou odstrojí vánoční stromek a vyhodí ho oknem ven.

Ukrajinská koleda

Vánoce na Ukrajině se většinou slaví v tradici pravoslavných církví, tj. až po příchodu nového roku, od 6. do 19. ledna. Nebývají tak komerční jako u nás (nepatří k nim rozdávání dárků pod stromečkem). Jejich hlavním kouzlem jsou koledy. Lidi se po večeři navštěvují a zpívají. Koleduje se tři dny. Za zpívání koled u oken děti dostávají peníze.

Anglická koleda

Během noci z 24. na 25. prosince rozdává v Anglii Otec Vánoc (Father Christmas) dárky do punčoch nad krbem nebo do prázdných povlaků od polštářů v rozích postele. Rozbalují se ráno. V poledne je slavnostní hostina s krocanem. Začíná se symbolickým rozlomením tzv. christmas crackers (papírové tuby, ve kterých je malý dárek).

Řecká koleda

Pravoslavní Řekové jsou velice nábožensky založení. 25. prosince připravují jednu z nejbohatších hostin v roce. Důležitým patronem je sv. Mikuláš, ochránce námořníků. Ale dárky rozdává sv. Basilej 1. ledna, na den „obnovy vod“. Kdysi se tu na Vánoce zdobily lodě. Vánoční oslavy končí 6. ledna, když kněz smočí krucifix v moři a uděluje požehnání.

Polská koleda

Polská štědrovečerní večeře se na rozdíl od té české skládá z 12 chodů symbolizujících 12 měsíců v roce. Na vánočním stole bývá polévka, ryba, zelí, pirohy, fazole, kaše s houbami, noky s mákem, baršč s plněnými taštičkami a další dobroty. Na začátku se rodina a hosté podělí oplatkou symbolizující smíření. Dárky se rozdávají ještě před jídlem.

Norská koleda

Vánoční tradice se v Norsku dodržují v nezměněné podobě po dlouhá staletí. „Ježíškem“ tam je skřítek Julenissen. Pověst o něm pochází z konce 18. století. Děti mu dávají za okno misku s ovesnou kaší a stejná nechybí ani na slavnostní tabuli. Tradičně se jí i vepřové nebo skopové žebírko. Na severu treska.

Italská koleda

Vánoce začínají v Itálii už 17. prosince a končí na Tři krále. Štědrý večer se slaví jen schůzkou s přáteli. Ty pravé svátky začínají až na Boží hod obědem po papežově požehnání Urbi et Orbi. Důležitější než vánoční stromek jsou pro Italy betlémy. Dědí se po generace a vystavují už na začátku prosince. Ježíška ale do jesliček pokládají až 24. prosince.

Francouzská koleda

Tato nejpopulárnější francouzská koleda z Provence vychází ze starého zvyku jihofrancouzských pastýřů, kteří na sebe každý ze svého kopce o Vánocích halekali Gloria in excelsis Deo (Sláva Bohu na výsostech). Na jihu Francie, je ještě silná tradice půlnoční mše zvané pastýřská, kterou vrcholí Calendo, což jsou vánoce v provensálštině.

Slovinská koleda

Na Slovinsku se o půlnoci Štědrého dne chodívalo na rozcestí, kde se měly zjevovat obrazy budoucnosti. V tuto dobu se taky otvírala země a do jejích hlubin se dalo vstoupit a pátrat po pokladech. Když se rodiny vracely z půlnoční mše, stříleli hospodáři před chlévem svěceným prachem pro štěstí, zdraví a radost.

Německá koleda

Vánoce v Německu jsou podobné těm u nás. Výzdoba je možná o něco honosnější, ale i tam dárky roznáší Ježíšek (Christkind). Jen v severních oblastech děti navštěvuje Weihnachtsman. Má zrzavé vousy i vlasy a dlouhý šedý plášť s kapucí. V ruce nosí maličký nazdobený stromeček a přes rameno pytel s dárky.

Nizozemská koleda

Vánoce mají v Nizozemsku podobu Sinterklaase (obdoba Mikuláše), který k dětem připlouvá ze Španělska několik dní před 5. prosincem. Samotné Vánoce se světí jednoduše: zdobí se stromeček, chodí do kostela a večeří s rodinami. Ve východní části Nizozemska se během adventu troubí na ručně vyrobené rohy, což oznamuje příchod Ježíška.

Vlámská koleda

V minulosti byly belgické Vánoce rodinným religiózním svátkem. Dárky se rozdávaly až na Nový rok. Na Vánoce děti dostávají menší dárky a sladkosti. Spíš než na Ježíška se tak vlámské děti těší na Mikuláše s Černým Petrem (nejde o čerta, ale o sloužícího, který podle legendy se sv. Mikulášem kdysi dávno připlul ze Španělska a děti obdarovává).

Velšská koleda

Původně prý byly Vánoce na „ostrovech“ jedním velkým karnevalem. Zvyky podstatně změnila protestantská víra. Zůstal krocan a vánoční pudink. Ze Spojeného království se ale zase do světa rozlétla spousta vánočních melodií v různých úpravách. Moledie tzv. zimní „silvestrovské“ koledy Deck the Hall je z 16. století, text až z roku 1862.

Bulharská koleda

V pravoslavném Bulharsku se vánoční svátky slaví až 6. ledna a pod stromeček dává dárky děda Koleda. Tradičním vánočním jídlem je čočka, fazole, rýže a zelí s vepřovým masem. A místo vánoček se připravují kroužky ze sladkého kynutého těsta.

Slovenská koleda

Slovenské Vánoce jsou velmi podobné našim, řeklo by se. A přece: místo rybí polévky je kapustnica („zelňačka“), místo vánočky koláče, bábovky, opékance nebo bobalky (spařené a mákem posypané bochánky z kynutého těsta) a oplatky s medem a česnekem, kapra vytlačují jiné ryby. A podobné je to i s koledami.

Španělská koleda

Ve Španělsku o štědrovečení půlnoci nejmladší člen rodiny položí Ježíška do jesliček a pak se jde na mši (dárky se rozdávají až na Tři krále 6. ledna a ne pod stromeček, ale do boty). Na mši se písněmi a hudbou vítá příchod Ježíška. Zároveň se opěvuje i kohout, který jako první oznámil jeho narození. A k tomu se váže i tato velmi známá španělská koleda.

autor: Jiří Dohnal
Spustit audio