U olivových olejů přímá úměra neplatí. Nejlepší mohou být drahé, ale i levnější
Natrpklost u olivových olejů nemusí být na závadu. Často je určitá trpkost, kterou lidé vnímají také jako hořkost, daná zdraví prospěšnými fenolickými látkami a taniny. Uvádí to vedoucí akreditované laboratoře Ústavu analýzy potravin a výživy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Jana Hajšlová. Oleje zkoumala v rámci testu pořadu A DOST! TelevizeSeznam.cz.
Prověřením prošlo 24 druhů extra panenských olivových olejů z různých zemí. Šlo například o produkci Řecka, Španělska či Itálie.
Čtěte také
Extra panenské olivové oleje podle autora a moderátora pořadu A DOST! TelevizeSeznam.cz Jana Tuny patří mezi nejzdravější potraviny světa. Jde o oleje, které jsou za studena lisované mechanickou cestou. „Mají mít v sobě opravdu nejvíce antioxidantů a vitaminů,“ podotýká Tuna.
A doplňuje, že z testovaných čtyřiadvaceti olejů bylo šest z ekologického hospodářství. „Přímá úměra úplně neplatí. Ty nejlepší byly jak ty drahé, tak i ty levnější,“ míní Jan Tuna.
Za kyselostí stojí zpracování
V testech se u olejů zjišťovala například oxidace, která se projevuje během jejich stárnutí. „Dál jsme se dívali, jestli olej není příliš kyselý,“ poznamenává vedoucí akreditované laboratoře Ústavu analýzy potravin a výživy Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Jana Hajšlová. Kyselost podle ní souvisí například se způsobem zpracování.
Hledaly se i případné škodliviny, tedy pesticidy. Chemie se používá u oliv jako ochrana proti škůdcům. Zjišťovala se také přítomnost polycyklických aromatických uhlovodíků. Orientačně se pak stanovil i obsah vitamínů.
Riziko falšování
„Zkoumali jsme také, jestli náhodou oleje nejsou falšované, protože to se v minulosti dělo,“ uvádí Jan Tuna a dodává, že v tomto ohledu měli velkou radost, protože žádný z testovaných vzorků falšovaný nebyl. „V minulosti s tím přitom bývaly velké problémy. Před patnácti lety šlo například o skandál s levným italským olejem, který nebyl olivový a byl obarvený chlorofylem,“ popisuje Jan Tuna.
● Žádný z testovaných extra panenských olivových olejů nepřekročil maximální povolené limity škodlivin. Mezi jednotlivými ale byly zásadní rozdíly. Nejhůře v porovnání naprosté většiny parametrů dopadl olej Kreolis Classic vyrobený v Řecku pro firmu Steinex Brno.
● Naopak úplně nejlépe obstály Monnini Classico vyrobený v Itálii z olivových olejů pocházejících z Evropské unie s nejvyšším obsahem tokoferolů, tedy vitamínu E a zcela bez zbytků pesticidů. A o polovinu levnější španělský La Espaňola s druhým nejvyšším obsahem antioxidantů a také úplně bez pesticidů.
Zásluhu na nižší míře falšovaných olejů v prodeji si mohou připsat podle Jany Hajšlové i dozorové orgány jako Státní zemědělská a potravinářská inspekce.
Bez pesticidů
Opravdu skvělou zprávou podle autora a moderátora pořadu A DOST! TelevizeSeznam.cz Jana Tuny bylo to, že žádný z testovaných olivových olejů neobsahoval koktejl pesticidů. „Ani nepatrnou stopu pesticidů v sobě nemělo patnáct z dvaceti čtyř olejů, byly tedy úplně čisté,“ říká Tuna. Sedm olejů pak podle něj mělo zbytek jednoho pesticidu a dva oleje rezidua dvou druhů pesticidů, a to pouze v nízkých koncentracích.
Související
-
Vyvracíme mýty o řepkovém oleji: Je zcela bez pesticidů a na smažení je lepší než slunečnicový
Spotřebitelský časopis dTest se tentokrát zaměřil na kvalitu řepkového oleje. Otestoval 17 vzorků klasických rafinovaných olejů a jeden nerafinovaný. Jak dopadly?
