Události jednoho roku ve Starém Městě pod Landštejnem zaberou v kronice celých 120 stran

20. leden 2019

Až z Moravy pochází Jaroslav Lorenc, který je kronikářem Starého Města pod Landštejnem.  V jihočeské obci, které byl nedávno vrácen status městyse, ale žije s manželkou už od února 1985.

„Přišel jsem sem za manželkou, která tehdy působila v mateřské škole jako učitelka a později ředitelka. Já jsem pracoval jako strojní technik ve Slavonicích,“ vypráví. V současné době je jeho hlavním zaměstnáním údržba pěti židovských hřbitovů v okolí pro Spolek židovských obcí, zároveň je knihovníkem a kronikářem městyse.

Kroniku začal psát asi před šesti lety. „Přebíral jsem to předchůdci, který se stal starostou a přesvědčil mě, abych to začal dělat. Měl jsem z toho trochu obavy, neměl jsem s tím žádné zkušenosti, ale postupem času mě to začalo bavit, protože mě zajímá historie. A když potom vidím ty roční zápisy, co všechno se tady děje, tak je to až překvapivé. Roční zápis mívá kolem 120 stran,“ říká.

Nejlepší je zúčastnit se osobně

Nejlepším způsobem, jak získat informace pro kroniku, je podle něj osobní účast. „Zúčastnit se těch akcí, podívat se, co se kde děje, přímo si zapsat údaje, pořídit fotografie. Není to ale vždy technicky možné, takže pak mluvím s účastníky nebo využívám novinové články a informace z oficiálních webových stránek,“ popisuje.

Kronika Budějovic se stále píše ručně, načisto do knihy. Když kronikář udělá chybu, prostě ji škrtne

Kronikář Českých Budějovic Kamil Dřevikovský

Učí dějepis na gymnáziu a zároveň je kronikářem Českých Budějovic. Kamil Dřevikovský zapisuje důležité události týkající se města od roku 2009, a to ve volném čase přímo na magistrátu.

V kronice se snaží podchytit vše, co má jakýkoli vztah ke Starému městu pod Landštejnem a jeho přilehlým částem. „Jsou události, které se pravidelně opakují a mají větší dosah, třeba slavnosti, na které se sjíždí mnoho lidí. Pak politické dění, různé akce, sportovní události, máme například velice úspěšný spolek biatlonu,“ vyjmenovává Jaroslav Lorenc.

Zaznamenat je ale potřeba i nepříjemnosti, jako požáry, sněhové kalamity nebo dopravní nehody. „Nehoda se například stala v křižovatce u školy, kde náklaďák vletěl přímo do domu. Bylo velké štěstí, že v té místnosti nikdo nebyl,“ vzpomíná.

Psaní kroniky je podle Jaroslava Lorence velice titěrná celoroční práce. „Je to nepravidelné, ale jsou to řádově desítky až stovky hodin, protože se musíte osobně zúčastnit nebo sehnat údaje, potom sednout k počítači, udělat nějaký zápis, přidat fotografie a na konci roku udělat celoroční zápis. Ten pak předávám na úřad městyse,“ uzavírá.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.