Ukrajinští partyzáni chtějí „vyrazit z ruské tlamy alespoň pár zubů“

3. září 2022

Speciálně vycvičení ukrajinští agenti dlouho vyčkávali na okupovaném území Ukrajiny a čekali na rozkazy Kyjeva. Jejich ruští odpůrci je pronásledovali, hledali jim na těle tetování, které by potvrdilo, že jsou bývalými ukrajinskými vojáky. Kontrolovali seznamy potenciálních vůdců ukrajinského odboje, které jim pomohli sestavit místní kolaboranti, píše britský deník Financial Times.

Rusové řadu agentů dopadli, ale ti, kteří přežili, jsou součástí nové strategie ukrajinské armády, která má nedostatek zbraní i mužů.

Vzhledem k patové situaci na frontové linii se teď Ukrajinci snaží dostat za ni. Až na okupované území, aby, jak řekl jeden ukrajinský představitel, „vyrazili z ruské tlamy alespoň pár zubů“.

Ukrajinští partyzáni mají velmi nebezpečnou práci. Ale jejich jediný zásah představuje obrovský úspěch.

Kyjev aktivoval síť partyzánů koncem července, kdy jeho elitní speciální jednotky vystupňovaly operace na okupovaném území a začaly intenzivněji využívat ozbrojené drony.

Čtěte také

Pomohly i dodávky amerických odpalovačů řízených raket HIMARS, které prodloužily dostřel ukrajinské armády až na 80 kilometrů za ruskou frontovou linii.

Cílem bylo dostřelit za nepřátelské linie a „naučit Rusy, co je to zmatek“, řekl jeden ukrajinský představitel, který si nepřál být jmenován.

Ukrajinské útoky Rusy přinutily věnovat čas a prostředky na obranu vlastních základen což zpomalilo jejich snahu přesunout zásoby blíž k frontě.

Útoky na Krymu

K nejviditelnějším ukrajinským útokům na okupovaných územích patřilo zničení ruské letecké základny na Krymu, které značně znervóznilo celý poloostrov.

Dalším byla exploze na hlavním železničním mostě v Melitopolu. Někdy však ukrajinská snaha mnoho výsledků nepřinese.

Na severu pátrají civilní drony po ruských dělostřeleckých jednotkách. Úspěšné zásahy jsou ale vzácné, přiznal deníku Financial Times jiný ukrajinský důstojník.

Ukrajinci dělají to, co za 2. světové války francouzský odboj – snižují schopnost nepřítele bránit cíle a infrastrukturu.

Rusové také dál útočí raketami na Charkov. Na jihu země zase Ukrajina podle dalšího důstojníka vysílá dvoučlenné týmy odstřelovačů na týdenní mise do zalesněné „země nikoho“ mezi ruskými a ukrajinskými pozicemi s cílem likvidovat vyšší vojenské velitele.

Je to prý velmi pomalá a nebezpečná práce, ale i jediný zásah představuje obrovský úspěch.

Také v okupovaných městech jako Melitopol o sobě partyzáni dávají v posledních týdnech vědět řadou menších explozí. Provedli i pumový útok na automobil, který řídil jeden ukrajinský kolaborant, řekl britskému listu jeden tamní představitel.

Čtěte také

Ukrajinci dělají to, co za druhé světové války francouzský odboj – snižují schopnost nepřítele bránit cíle a infrastrukturu. Tak jejich akce okomentoval vysloužilý britský příslušník speciálních sil, který Ukrajince cvičil.

Celkový dopad partyzánských akcí Rusy děsí. Po útoku na leteckou základnu Saki na Krymu vyměnili velitele černomořské flotily. Podle nejmenovaného západního představitele ruský režim horečně hledá viníky.

Útoky na krymském poloostrově demonstrovaly ukrajinskou způsobilost provádět operace i za ruskou linií díky kombinaci neuvěřitelně odvážných lidí a nově nabytých schopností.

Musí ale vytrvat

Je ale těžké odhadnout, zda toto úsilí vojenskou sílu Ruska nějak zásadně narušilo, podotýká deník Financial Times. Aby aktivita měla nějaký hmatatelný význam, museli by Ukrajinci podle citovaného západního představitele její současnou úroveň udržet.

Rusové přemístili své muniční sklady a velitelská střediska dál od frontové linie a ukrajinské pozice klidně ostřelují dál. Pomocí této strategie ovládli už pětinu ukrajinského území.

Čtěte také

Jeden ukrajinský představitel řekl, že v posledních dvou týdnech zaujalo dalších 8 tisíc ruských výsadkářů pozice u okupovaného Chersonu, který chce Ukrajina získat zpět, a u Mykolajivu, na který Rusové neustále útočí.

Podle něj se odtamtud tito ruští parašutisté mohou dostat, kam chtějí, za dvě hodiny.

Kyjev doufá, že jeho taktika zasahovat za frontovou linií bude mít na znavené protivníky i psychologický dopad.

„Představte si, že jste ruský voják a každý den ve vaší blízkosti vybuchne nějaká bomba. Myslíte, že takový voják může v noci klidně spát?“ citují Financial Times jednoho z ukrajinských politiků.

Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu, připravily Tea Veseláková a Gita Zbavitelová.

Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.