Úžasné životy: Ota Pavel podle Slávky Kopecké

23. říjen 2022

Spisovatel Ota Pavel se zapsal do srdcí mnoha čtenářů a také rozhlasových posluchačů. Nejen, že je autorem slavných titulů, jako třeba Zlatí úhoři, Povedený tatínek a já nebo Smrt krásných srnců, ale byl také rozhlasovým sportovním reportérem. Jak osobní setkání s Otou Pavlem ovlivnilo spisovatelku Slávku Kopeckou a jaká poučení si do své vlastní tvorby odnesla? Spojoval je Buštěhrad u Kladna. Místo, kde oba prožili dětství a mládí.

Rybníky a kapry proslavil Ota Pavel ve svých povídkách. Na ryby chodil i k Novému rybníku v Buštěhradě

Spojovaly je také kořeny vycházející z místní židovské komunity. I když byl Ota Pavel o 15 let starší než Slávka Kopecká, jejich rodiny se znaly a budoucí spisovatelka i nakladatelka slýchávala veselé historky o Leo Popperovi, bonvivánském obchodním cestujícím, který byl otcem Oty Pavla. „Běhala jsem po stejných místech, bruslila na stejném rybníku, chodila sáňkovat k zámku, stejně jako Ota. I já chtěla dobýt svět sportem, podobně jako on. Na rozdíl ode mě, v tomhle směru uspěl aspoň částečně a dotáhl to až do hokejové Sparty,“ vyjmenovává podobné motivy jejich životů Slávka Kopecká.

Papír mu byl bližší než mikrofon

Ota Pavel začínal v Československém rozhlase jako sportovní redaktor. Před mikrofonem se ale nikdy necítil zcela jistý, psaný projev mu byl bližší. Od sportu vedly jeho první kroky k dráze profesionálního spisovatele.

První velký úspěch zažil s povídkovou knihou Dukla mezi mrakodrapy. I když se stala čtenářským hitem, v literárním světě nebyl Ota Pavel přijímaný s otevřenou náručí. „Sporťáci říkali, že píše moc literárně a literáti se divili, o čem by chtěl psát, když ve sportu je to 4:5, 5:4 a hotovo,“ popisuje Slávka Kopecká Pavlovy spisovatelské začátky.

Spisovatelské desatero už dopsat nestihl

Ota Pavel má ulici nedaleko domku, kde jeho rodina pobývala

„Ota o mě věděl. Vyhledal mě v redakci týdeníku Květy a přizval ke spolupráci na chystané knížce povídek z dětství s pracovním názvem Buštěhradská dráha,“ vzpomíná Slávka Kopecká na osobní setkání se slavným spisovatelem. Byla jeho spojkou, která mu zjišťovala nebo ověřovala lokální detaily v rodném Buštěhradě.Když jí koncem února 1973 poslal poštou první povídku Dlouhá míle netušila, že už mu ji nestihne vrátit.

„Byl to jeden z posledních dopisů, který Ota v životě napsal. Spisovatelské desatero, které mi slíbil, už nestihl dopsat. Fakt, že jsme načatou spolupráci nedokončili, se pro mě stal životním závazkem, abych spolu s jeho bratry pečovala o jeho odkaz. A když jsem se stala nakladatelkou, vydala jsem souborně celé jeho dílo. Jeho život nebyl až tak úžasný, musel se vyrovnat s mnoha ranami osudu. Výsledkem ale byla úžasná tvorba. K jeho knížkám se stále vracím, protože v nich nacházím věci, které jsem dřív neviděla a vidím je až dnes,“ uzavírá vzpomínku na Otu Pavla spisovatelka a nakladatelka Slávka Kopecká.

autor: Jan Herget
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.