Úžasné životy: Tomáš Baťa podle ekonoma Tomáše Sedláčka
Stejně silný okamžik jako porevoluční koncert skupiny Rolling Stones v Praze nebo návrat Karla Kryla z emigrace. Tak ekonom Tomáš Sedláček mluví o příjezdu Tomáše Bati mladšího, syna legendárního zlínského výrobce bot, do Česka po Sametové revoluci. Příběh nejznámějšího českého továrníka, který přišel s jedinečnou koncepcí výrobního podniku, přibližuje Sedláček v dalším díle cyklu Úžasné životy. Tomáš Baťa zahynul před 90 lety při letecké nehodě.
Tomáš Baťa, který pocházel ze ševcovské rodiny, sice podle Sedláčka nevymyslel novou ekonomickou teorii, ale sám podle vlastní intuice vytvořil unikátní uspořádání podniku. „Baťa se skutečně stal jakýmsi duchovním otcem celého hnutí,“ vyzdvihuje Sedláček.
Dílny obchodovaly mezi sebou
Na začátku podnikání se přitom Baťa nevyhnul krachu. I tak ale nejen tehdejší Československo, ale následně i celý svět dokázal zaujmout svými „baťovkami“. „Zavádí inovaci, která boty zlevňuje a zkvalitňuje,“ říká Sedláček. Oproti dřívějším celokoženým botám byly „baťovky“ specifické tím, že koženou měly jen špičku, jinak byly plátěné.
Ve svém zlínském obuvnickém závodě zavedl Baťa nevídanou organizaci práce. Šlo o decentralizované řízení, kdy mezi sebou v rámci jedné firmy obchodovaly samosprávné dílny. „Jedna jednotka dodala podrážku, druhá za ní zaplatila, převzala ji a zkontrolovala,“ popisuje Sedláček. „Byl to kapitalismus dotažený i do vnitřku podniku,“ podotýká.
Spokojený pracovník, lepší práce
Tomáš Baťa ale na druhou stranu brojil proti představě, že výrobní firma se má starat pouze sama o sebe a neřešit například životní úroveň svých pracovníků nebo svého okolí. Na tom všem Baťovi záleželo.
Svědčí o tom třeba spoluúčast pracovníků na zisku nebo ztrátě, investice do vlastního školství nebo třeba oprav silnic. „Extrémní trhovitost doprovázela sociální solidarita,“ říká Sedláček s tím, že Baťovi šlo o spokojenost zaměstnanců i proto, aby odváděli lepší práci.
Zemřel při cestě na otevření nové pobočky
Tomáš Baťa zemřel při tragické letecké nehodě 12. července 1932. Letadlo se zřítilo v mlze nedaleko místa, ze kterého vzlétlo. Baťa původně mířil do Švýcarska, kde plánoval slavnostně otevřít novou pobočku.
Na výrobní a manažerské inovace, které Baťa zavedl ve svém podniku, podle Sedláčka nikdo jiný moc nenavázal. „Kapitalistům na tom vadí přílišný socialismus a socialistům na tom vadí přílišný kapitalismus,“ domnívá se. Nicméně české firmy jsou stále schopné oslovit svět, jako se to podařilo Baťovi. Už se to ale podle Sedláčka dělá jinak.
Související
-
Pro boty jsem se rozhodl v 17 letech. Inspiroval mě Tomáš Baťa, vypráví mladý zlínský podnikatel
„Jeho příběh jsem četl od malička a od 14 jsem přemýšlel o podnikání v obuvi. Věděl jsem, že ve Zlíně se dají vyrábět kvalitní boty,“ popisuje své začátky Václav Staněk.
-
Změnily naši anatomii i chování. V minulosti určovaly sociální postavení. Expedice do světa bot
Sandály, krpce, laptě i kraví tlama. Boty jsou tu s námi 10 000 let. A přesto se jejich funkce nezměnila. Kde se vzala fascinace podpatkem? A jaké boty jsou nejbizarnější?
-
Host: designérka bot Eva Klabalová
Jaký netradiční materiál si vybírá pro výrobu obuvi? Proč nosí každou botu jinou? A které životní období pro ni bylo nejnáročnější? Moderuje Jana Rychterová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
