V Budějovicích se v srpnu 1968 vyráběly odznáčky, ale také tužky s Dubčekem

22. srpen 2018

Dobré odpoledne

Dubček, Svoboda, Smrkovský – to jsou politici spojení s takzvaným Pražským jarem. Českoslovenští občané jim věřili i v srpnu 1968, poté, co k nám přišly okupační armády takzvaných spřátelených zemí. Dubčeka lidé tehdy nosili připíchnutého na hrudích.

Sbírku předmětů, jakýchsi symbolů československé svobody v srpnu 1968, mají i v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích.

V jedné obálce tu například uchovávají malé papírové československé vlaječky s černou smuteční páskou. „Je to reakce lidí. Ti byli samozřejmě někde zaměstnáni, třeba v tiskárnách, kde vyráběli právě tyhle vlaječky jako spontánní projev lidového odporu,“ říká historik Jiří Petráš.

Podomácku vyráběnými vzkazy dávali lidé najevo svůj nesouhlas s okupací

Podomácku vyrobený plakát, kterým lidé v srpnu 1968 dávali najevo nesouhlas s okupací

„Lenine, vzbuď se, Brežněv se zbláznil!“ To je jeden z nejznámějších vzkazů, kterým obyvatelé Československa reagovali na příjezd okupačních armád v srpnu 1968. Podobná hesla se na letácích a plakátech objevovala po celé republice.

Češi a Slováci nosili v srpnu 1968 nejen viditelně připnuté trikolory, ale i nejrůznější odznáčky. „Vyráběly se v tehdejším českobudějovickém Sfinxu. Odznáček je zlatý, má v průměru dva centimetry a na zlatém podkladě jsou černé podobizny prezidenta Ludvíka Svobody a Alexandra Dubčeka. Na dalším odznáčku je zase československá vlajka,“ ukazuje Jiří Petráš.

Odznaky se symboly se tehdy zřejmě vyráběly v kdejaké smaltovně, to tužka s portréty Svobody, Dubčeka a Smrkovského je mnohem cennější. „Je vyrobená v Koh-i-nooru, vidíme trikolóru a tři černé portréty. Byli to lidé, kteří měli nepopiratelnou autoritu, byť třeba můžeme říct, v roce 1969 někteří z těchto reformátorů pak podepsali pendrekový zákon, ale to už byla jiná kapitola,“ dodává historik.

I tyhle drobné předměty spjaté se srpnovými události roku 1968 se do sbírek Jihočeského muzea dostaly už v té době, ale vystavovány veřejně samozřejmě až do roku 1989 nebyly.

autor: Martina Toušková

Spustit audio

Všechny díly pořadu na mujRozhlas

Související

Do tohoto kalného rána, které si navěky pamatujte, se hlásí rozhlasová stanice husitského kraje

21. srpen 1968 – toto datum zůstane už navždy spojené s nezvaným vstupem vojsk do naší země. Důležitým a nejrychlejším zdrojem informací byl tehdy Československý rozhlas.

Přehrát
„Chytí vás strašlivý vztek,“ vzpomíná na srpen 1968 Marta Kubišová

Rozhovor se zpěvačkou Martou Kubišovou o srpnové okupaci v roce 1968 a také o tom, jak vznikla píseň Modlitba pro Martu.

Přehrát
Inspiraci a národní hrdost hledejme v době před 21. srpnem 1968. Já to zažila, říká Rakušanová

Podle průzkumů CVVM vnímají Češi srpnovou invazi vojsk Varšavské smlouvy jako horší událost než obě světové války nebo politické procesy v 50. letech. Speciál Jana Burdy.

Přehrát