V Egyptě jsem známější než Jágr, směje se archeolog Miroslav Bárta. Faraonovy kletby se nebojí

9. červenec 2021

„Moje práce je buď sedět v kanceláři, nebo si nechat na hlavu padat písek.“ Tak popisuje své povolání egyptolog a archeolog Miroslav Bárta. O oboru přednáší na univerzitě, ale také stále jezdí na expedice.

„V posledních letech se také čím dál více zabývám srovnávacím studiem civilizací, to mě momentálně baví nejvíc. Dokladem je knížka Sedm zákonů, kterou jsem napsal tak, aby ji zvládli přečíst třeba i mí rodiče. Je to, doufám, srozumitelný text, je tam vlastně i spousta legrace, a když si ji vezmete do postele, nezpůsobí vám zhmožděniny jako některé jiné knížky,“ dodává.

Miroslav Bárta vede od roku 2011 výzkum archeologické lokality v Abúsíru v Egyptě. V současnosti už ale podle svých slov netráví v terénu tolik času jako dříve. „Býval jsem v Egyptě třeba tři měsíce v roce, nejdelší pobyt byl snad pět měsíců, ale to už dávno nejde. Musím být hodně v Praze, řešit financování a organizaci. Špatně se to také slučuje s osobními věcmi,“ vysvětluje.

Egyptolog a archeolog Miroslav Bárta během rozhovoru na hradě Rožmberk

Čeští vědci jsou v Egyptě dlouhodobě uznávaní. „Já bych řekl, že v Egyptě je známější archeolog Verner nebo Bárta než Jágr. To je asi jedna z mála zemí, možná ještě Súdán a nějaké další. Kredit tam opravdu máme velký,“ směje se Miroslav Bárta. Svědčí o tom podle něj i fakt, že výstava Sluneční králové byla Národnímu muzeu poskytnuta bez jakéhokoliv poplatku.

Při expedicích vstupuje do míst, kde třeba tisíc let nikdo nebyl. „Nepočítejte s tím, že to je ve stylu Lary Croft nebo Indiana Jonese. Při výzkumu není moc času na nějaké zadumání, je to opravdu tempo, všechno se musí dokumentovat. Je to spousta práce v poměrně velkém teple a prašnosti, primárně se dbá na bezpečnost,“ popisuje.

„Když ale objevíte hrobku, která stojí do značné výšky a má zachovanou výzdobu, tituly, jméno majitele, a práce na chvíli ustanou, zažíváte výjimečné pocity. Je to jako otevírat tunel v čase. Myšlenky, kultura a vlastně i život lidí, kteří už tady nejsou, se najednou zhmotňují na těch vyobrazeních. A vzhledem k tomu, že Egypt je nejstarší civilizace na této planetě, je to nádherné a zasloužená odměna za veškerý stres,“ doplňuje.

I mezi lidmi, kteří se o archeologii příliš nezajímají, je známá legenda o kletbě faraona Tutanchamona. Ta prý zahubí každého, kdo vstoupí do jeho hrobky. Miroslav Bárta se ničeho takového nebojí. „Ty příběhy s Tutanchamonem nejsou pravdivé. Nebojím se, ale věřím, že člověk by měl být na posvátném místě pokorný a udělat všechno proto, aby splnil velké přání těchto Egypťanů, kteří chtěli, aby jejich jméno žilo věčně. O to se my snažíme tím, že děláme maximum pro to, aby památky byly zrestaurovány a zachovány do budoucnosti,“ říká.

Egyptolog Miroslav Bárta, kastelánka hradu Rožmberk Andrea Čekanová a moderátor Luboš Voráček

Co způsobí pád civilizace?

V knize Sedm zákonů Miroslav Bárta popisuje zákonitosti vzestupu a pádu civilizací. „Došel jsem k tomu, že přestože je každá civilizace jiná a vyvíjí se v jiných kulisách, hluboké trendy jsou vždy prakticky stejné. Třeba to, že každá civilizace stojí a padá s levným zdrojem energie. Pokud nemá energii, nemůže pomýšlet na to, aby rostla,“ nastiňuje.

Dále uvádí, že to, co civilizaci na začátku vynese na vrchol, ji nakonec položí. „To je třeba nárůst byrokracie. Na začátku jsou potřeba profesionální úředníci, aby vybudovali stát. Postupně se to ale rozvíjí, neustále košatí a v určitou chvíli je toho aparátu tolik, že začíná pohlcovat většinu státu a produkuje stále méně,“ uvádí Miroslav Bárta.

Čtěte také

Také podle něj platí zákon přerušovaných rovnováh. „To znamená, že věci se nedějí lineárně, ale skokově. Vezměte si rok 1989, ještě v listopadu si disidenti mysleli, že změna přijde za dvacet až třicet let, a pak byl 17. listopad a před koncem roku byl Václav Havel prezidentem. Všechno bylo úplně jinak. Nebo arabské jaro, během několika týdnů byl celý arabský svět naprosto jiný,“ připomíná Miroslav Bárta.

Naši současnou civilizaci označuje za unikátní tím, že máme technologie a komunikační nástroje, díky nimž můžeme zjistit mnoho o minulosti a odlišit se od toho, co bylo. „Pokud nechceme dopadnout stejně, tak bychom měli některé věci dělat jinak. Třeba vidíme, že nárůst byrokracie a obrovské mandatorní výdaje vedly k takzvanému kolapsu, to znamená obrovskému sešupu v složitosti té civilizace,“ komentuje.

„Kolaps ale neznamená, že všichni umřou a přijde někdo jiný. Znamená to, že civilizaci prostě dojdou zdroje natolik, že už si nemůže udržet tu svojí složitost. Když víme, kam to vede, měli bychom být schopní a ochotní na tom zapracovat. Moje teorie není ultimativní, neříká, že se něco musí stát, ale upozorňuje, že v historii této planety určité dlouhodobé procesy vždy k něčemu vedly,“ uzavírá Miroslav Bárta.

Celý rozhovor s egyptologem a archeologem Miroslavem Bártou, který vznikl na hradě Rožmberk v projektu Národního památkového ústavu ve spolupráci s Českým rozhlasem České Budějovice, si můžete poslechnout online.

Spustit audio

Související