V Peršláku na jihu Čech najdete Kámen republiky. Připomíná dějinné zvraty naší země
Naše republika má za sebou řadu dramatických zvratů. V jihočeském pohraničí, kousek od Nové Bystřice, u budovy hotelu Peršlák, která byla před sto lety sídlem hraniční finanční stráže, se nachází opracovaný balvan zvaný Kámen republiky. Unikátní je tím, že každá historická epocha si k němu přidala své a tak se stal svým způsobem netradiční kronikou 20. století.
Lesní Hotel Peršlák, ukrytý v pohraničních hvozdech na Novobystřicku, vypadá na první pohled nenápadně. Přesto je možné na jeho osudech barvitě ilustrovat moderní české, či lépe řečeno středoevropské dějiny. A nejde jen o to, že hosty tam svého času byly takové osobnosti, jako třeba Václav Havel nebo rakouský prezident Thomas Klestil.
„Už samotné jméno Peršlák je připomínkou toho, jak se původně jmenovala nedaleká vesnice, která po válce dostala název Nový Vojířov,“ vysvětluje místní historik Vladislav Sotona. Budova byla původně, v časech první republiky, postavena jako sídlo Finanční stráže. „Ta byla ale na konci 40. let zrušena a od počátku 50. let do roku 1989 tu sídlila pohraniční stráž,“ přibližuje Vladislav Sotona historii objektu, který po sametové revoluci koupila rodina současného majitele a přebudovala ho na hotel.
Nelehkou dobu 20. století, kdy v Peršláku sídlily různé ozbrojené složky, tedy nejenom zmíněná Finanční stráž, dodnes připomíná tak zvaný Kámen republiky umístěný před hotelem. Pomník s vytesaným obrysem Československa a sloganem Naše je a naše zůstane, vznikl za mobilizace v předvečer druhé světové války.
„Podle mých informací zhotovil kámen pan Kremlička. Ten měl v té době v nájmu nedaleký mlýn a pilu. Grafický návrh vypracoval řídící učitel z Peršláku, který byl stejně jako on povolán do zbraně coby příslušník zdejšího družstva Stráže obrany státu,“ říká historik. Když obsadil pohraničí německý wehrmacht, přitesali jeho vojáci jako odpověď na český slogan na kámen nápis Bis wir kamen – Než jsme přišli my. V roce 1945 pak přibyla zase česká reakce v podobě hesla Pravda vítězí.
Zatím poslední dějinnou událostí, která se kamene dotkla, byla doba po sametové revoluci. „Byl tu totiž ještě jeden menší kámen s podobným textem,“ připomíná Vladislav Sotona. „Ten přečkal jak válku, tak poválečná léta. Potom se ztratil na počátku devadesátých let. Údajně ho dělníci, kteří tenkrát pracovali na stavbě současného hotelu, hodili někam do základů,“ uzavírá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
