V roce 2030 by se mohla až čtvrtina elektřiny vyrábět z obnovitelných zdrojů, myslí si Bursík

3. červenec 2019

Členské státy Evropské unie měly do konce loňského roku předložit své klimaticko-energetické plány na příští desetiletí. Česko ve své zprávě uvedlo podíl obnovitelných zdrojů, který už naplňuje. Podle Evropské komise je to ale málo.

Pařížská dohoda z roku 2015 usiluje o to, aby se už za 10 let snížily emise skleníkových plynů o 45 %. A protože velké množství emisí vzniká při výrobě energie, měly by postupně uhelné elektrárny nahrazovat obnovitelné zdroje.

Baterie i obnovitelné zdroje se musí ještě dál vyvíjet, obhajuje německou Energiewende expert

Větrné elektrárny

Kancléřka Angela Merkelová potvrdila, že Němci chtějí být do roku 2050 klimaticky neutrální. Země už v roce 2011 ohlásila prudký obrat v energetické koncepci, tzv. Energiewende, tedy úplně se obejít bez jaderných zařízení a postupně zavřít i uhelné elektrárny.

Česká republika v tuto chvíli produkuje jen necelých 15 % obnovitelné energie a v příštích deseti letech hodlá tyto hodnoty pouze zachovat. S tím ale nesouhlasí Evropská komise, která si představuje alespoň 23% podíl veškeré vyrobené elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Ve výstavbě jsme pozadu

Podle Komory obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) by Česko zvládlo provozovat až 1 300 větrných turbín. Ročně se jich ale na našem území postaví pouhé jednotky. „Potenciál přitom máme a největší perspektiva je právě ve větrných elektrárnách,“ říká konzultant Komory OZE Martin Bursík (LES).

Podle něho by do roku 2030 mohly více než čtvrtinu české elektrické energie vyrábět obnovitelné zdroje. „Řada lidí s tím má ještě estetický problém, ale je potřeba si uvědomit, že na druhé misce vah je popílek a emise z uhelných elektráren. A to vše ve spojitosti s klimatickou krizí, jejíž dopady už pociťujeme,“ dodává.

Obnovitelné zdroje nezvládnou blackout

Mluvčí Sev.en Energy Gabriela Benešová by ale byla s úplným odstavením uhelných elektráren opatrná. „Tradiční zdroje jsou dobře regulovatelné a jsou k dispozici vždy, když je potřeba,“ vysvětluje s tím, že elektřinu v tuto chvíli neumíme efektivně ukládat.

Při odstavení tradičních zdrojů by tedy zatím hrozilo nebezpečí blackoutu, kterému se s pomocí uhlí dovedeme vyhnout. „Elektrárna ve Chvaleticích například 6 hodin při výpadku elektřiny dodávala do části středních a do východních Čech elektřinu a lidé vlastně vůbec nic nepocítili,“ uvádí.

autoři: Daniel Mrázek , marz
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.