V Táboře zachraňují Křižíkovu elektrárnu. Vznikne tu kulturní centrum

16. březen 2018

Město Tábor zachraňuje chátrající objekt bývalé Křižíkovy elektrárny. Ta před 115 lety sloužila k výrobě stejnosměrného proudu pro první elektrifikovanou železniční trať v Čechách, která vedla do Bechyně.

Křižíkova elektrárna se nachází na pravém břehu řeky Lužnice pod železničním mostem. Už na první pohled jde o výraznou industriální stavbu se dvěma velkými novorenesančními štíty v průčelí. Část budovy je obehnána lešením, kolem leží spousta stavební suti, zní zvuky sbíječky.

„Jedná se o takové záchranné práce, protože ta budova je poměrně stará, a jak do ní nebylo investováno a hlavně se tam netopilo, tak chátrá. Podstatné je vyměnit krovy a střechu. Protože se jedná o objekt, který je pod památkovou ochranou, tak třeba střešní tašky se musely speciálně vyrábět,“ vysvětluje vedoucí odboru investic Karel Hotový.

Parní elektrárnu nechal v roce 1902 postavit český vynálezce a podnikatel František Křižík. Vyprojektoval ji především kvůli napájení železniční tratě elektřinou, protože ve městě podle dopravního historika Karla Zeithammera nebyl v té době jiný zdroj k dispozici.

„Bylo to myšleno tak, že ve dne tato elektrárna, kde byly generátory hnané parními stroji, zásobovala dráhu a v noci osvětlení města Tábor, takže dvě mouchy jednou ranou,“ říká historik.

Železniční elektrárna ale v 50. letech minulého století ztratila svoji původní funkci. Budova později sloužila jako městská kotelna nebo sklad, poslední léta je prázdná a postupně chátrala.

O potřebě investovat do její záchrany se v Táboře mluvilo už před deseti lety. K rekonstrukci došlo až teď. „Samozřejmě chceme zachovat původní ráz té technické památky a nic moc si tady nevymýšlet. Chceme přistupovat k objektu konzervativně a zachovat jeho cennost,“ zdůrazňuje starosta Jiří Fišer.

Teď slavnou minulost elektrárny téměř nic nepřipomíná, ale to by se mělo změnit. „Chtěli bychom zachovat trochu to technické využití, některé prvky, názorné hravé interaktivní věci. Chceme spolupracovat s průmyslovou táborskou školou, ozvali se i veteránisté, že by tu mohli udělat nějakou expozici veteránů,“ líčí starosta.

Kromě toho chce město elektrárnu v budoucnosti nabídnout i pro pořádání veřejných debat, výstav, koncertů nebo filmových projekcí.

Rekonstrukce novorenesanční technické památky přijde na 10 milionů korun. Hotová má být letos v létě.

autor: Jan Kopřiva
Spustit audio