Václav Cílek: Problém dolu Turów jsme nechali dojít k úplnému konci. A teď to zoufale řešíme

23. únor 2022

Na počátku února byla na vládní úrovni uzavřena česko-polská dohoda o těžbě v polském dole Turów. Cílem je ochránit zdroje vody na českém území a zabránit dalšímu ničení přírody způsobenému těžbou. Dokument se ale i přes řadu závazků polské strany stal terčem kritiky. V audiozáznamu dále uslyšíte názory Václava Cílka na vývoj cen dřeva a jeho aukce, na problémy s nedostatkem papíru a na budoucnost českého a moravského lesa.

Polsko na základě dohody poslalo na české účty 45 milionů eur jako kompenzaci za vliv těžební činnosti. Česko v závislosti na tom stáhlo žalobu u Soudního dvora Evropské unie.

Čtěte také

Podle některých aktivistů a zástupců dotčených obcí však není dohoda pro Českou republiku výhodná. Hájí ji naopak ministryně životního prostředí Anna Hubáčková. Podle ní jde o jediný správný nástroj na ochranu našeho životního prostředí.

„Problém kolem hnědouhelného dolu Turów, který je hluboký 230 metrů a rozkládá se na ploše 30 km², existoval už před 15 lety. Už tehdy se mluvilo o odvodňování českého území. Takže jde o záležitost, kterou jsme nechali dojít k úplnému konci. A teď to zoufale řešíme,“ nešetří kritikou v pořadu Jak to vidí... geolog a popularizátor vědy Václav Cílek.

Na vině těžba a geologie

Navíc je ve hře spousta neznámých. Například se přesně neví, jak dlouho se bude těžit. „Pravděpodobně to ale bude kolem 10 let. Poté by se měl důl postupně začít zatápět. To, že dochází k odvodnění české krajiny, se ale vědělo už před 15 lety.“

Čtěte také

Už tehdy se podle geologa ukazovalo, že hlavní zlomy, které jdou paralelně se hřbetem Lužických hor, mají spíše těsnicí funkci. Příčné zlomy ale naopak vodu propouštějí. „Výška krajiny na české straně plus hloubka dolu dohromady tak vytvářejí spád několika desítek atmosfér, takže doopravdy dochází k odvodnění, které je navíc dvojího typu.“

Jednak jsou na vině povrchové ledovcové sedimenty, které mají mocnost až 80 metrů. V tomto horním horizontu se zdá, že je odvodnění velmi rychlé. „A pak je tu dolní horizont 230 metrů hluboko, který je pravděpodobně vázaný na příčné zlomy a zároveň na stará písčitá a štěrková koryta, která snáz odvádějí vodu.“

Možnosti řešení

Ve snaze zabránit dalšímu vysoušení české krajiny se Polsko zavázalo vystavět podzemní hydraulickou bariéru. Mimo jiné má polská strana také v plánu postavit nadzemní zalesněný val, bude monitorovat hlučnost, světelné znečištění, prašnost, poklesy půdy a stav podzemní vody. Česká strana zase získá přístup k polským údajům o těžbě. Pomohou tato opatření?

„Val tomu moc nezabrání, když vám v hloubce 20 metrů prosakuje voda starým korytem řeky, pochybuje Cílek. Myslím si ale, že Poláci dělají všechno proto, aby nás přesvědčili, že dělají maximum, ale příroda je prostě proti nám. Jediné, co se s tím dá dělat, je vytvořit dobrou síť místních vodovodů.“

Podle geologa se ale nesmí opomíjet ani pohled polské strany. „V dole Turów pracuje okolo 4000 lidí. Na teplu z elektrárny, která je zásobovaná místním uhlím, je závislých přibližně 80 000 domácností. Jakékoli uzavření dolu by tedy znamenalo obrovský sociální problém.“

autoři: Zita Senková , Václav Cílek , opa
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.