Václav Nývlt: Neznámý přítel. Josef Kemr v příběhu o ztracené a znovunalezené důvěře v lidi

17. leden 2021

Skoro detektivní případ váženého profesora, jenž je existenčně ohrožen sérií anonymních dopisů, napsal pro rozhlas dramaturg a scenárista Václav Nývlt. V roce 1985 text nastudoval režisér Josef Hajdučík, který do hlavní role profesora Návrata obsadil skvělého Josefa Kemra. V rámci vltavské Hry pro pamětníky se nyní hra vrací do vysílání po více než 30 letech v obnovené premiéře. Poslouchejte on-line po dobu jednoho týdne po odvysílání.

Osoby a obsazení: Návrat (Josef Kemr), Ševčík (Vladimír Krška), Pavlovský (Václav Švorc), Tereza (Dana Richterová), JUDr. (František Němec), Jindra (Petr Svoboda), kriminalista (Miloš Rozhoň), Boženka (Daniela Bakerová) a další
Dramaturgie: Ivan Škapa
Režie: Josef Hajdučík
Natočeno: v roce 1985

Archeolog Jindřich Návrat je uznávaným vědcem s mezinárodním renomé a pověstí bez poskvrny. Těžko by se našel někdo, kdo by se odvážil profesora podezřívat z jakéhokoliv nečestného jednání a uplatňování jiných než přísně odborných hledisek. Dokud se neobjeví série anonymních dopisů, které rozesílá „neznámý přítel“. I když to vypadá, že tomu, co se v nich píše, nebude nikdo věřit, přesto – podle pravidla „není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu“ – dokážou anonymy během několika týdnů vytvořit atmosféru nedůvěry a podezírání i mezi nejbližšími přáteli.

V Rozhlasovém týdeníku z roku 1985 doporučoval dramaturg Ivan Škapa hru k poslechu těmito slovy: „Neznámý přítel je první Nývltovou rozhlasovou hrou. … Nese všechny znaky Nývltovy předchozí tvorby: citlivé pozornosti k opravdovosti lidských vztahů, obavy o to, aby nebyly zneváženy a rozptýleny hrubostí a pragmatismem, akcentování hodnot, jež člověk vytváří svou prací pro společnost.“

Václav Nývlt, scenárista (1996)

Václav Nývlt (1930–1999) – scenárista a dramaturg. Podílel se na devadesáti realizovaných filmech. Napsal scénáře ke snímkům Zlé pondělí (1960), 5 milionů svědků (1965, podle vlastní novely), Rozmarné léto (1967), Hvězda padá vzhůru (1974), Dým bramborové natě (1976), Hordubal (1979), Skalpel, prosím (1985). Pro film adaptoval i zdánlivě nefilmové literární předlohy a dokázal při tom do filmové řeči transformovat styl autora i jazykové kvality díla. V osmdesátých letech se na mnoha jevištích hrály jeho divadelní adaptace próz Bohumila Hrabala, kterého předtím objevil pro film – Bambini di Praga, Ostře sledované vlaky, Něžný Barbar, Taneční hodiny pro pokročilé.

Spustit audio