Válka na Ukrajině je jiná než ostatní, které jsem zažil, popisuje laureát Ceny Ferdinanda Peroutky, zpravodaj Martin Dorazín

Novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky dnes společně s redaktorkou Respektu Ivanou Svobodovou získal zpravodaj České rozhlasu Martin Dorazín. V současnosti působí jako zahraniční zpravodaj na Ukrajině, v minulosti působil v Jugoslávii či Libyi. „Je to úplně jiný typ války. Ruský režim shodil všechny masky, které si postupně nasazoval, a chce Ukrajinu už jen zničit,“ říká o válečném konfliktu, od jehož počátku brzy uplyne rok. V rozhovoru odpovídal na otázky Štěpána Pokorného.

Máš zkušenosti z různých konfliktů, Ukrajina je ten nejčerstvější. Je pro tebe jako zpravodaje srovnatelná s něčím, co jsi zažil v minulosti?

Je to úplně jiný typ války. Je to taková totální válka, kterou jsem asi ještě nezažil. Na jedné straně je barbarství a zlo, které to ani neskrývá, nejsou tam už žádné masky. Ruský režim shodil všechny, které si postupně nasazoval, a teď už chce Ukrajinu prostě zničit nebo co nejvíce poškodit. V tom je ta válka jiná než třeba etnické války v bývalé Jugoslávii, které jsou záležitostí sta let tamního vývoje, nebo sitauce na Blízkém východě či v Izraeli, na územích, která nesou obrovskou historickou zátěž .

Na Ukrajině nejde o historii, i když se Vladimir Putin pokouší o jakýsi nový výklad historie Ukrajiny, ale to není ten hlavní problém. Tím jsou mocenské choutky Ruska, které byly v devadesátých letech trošku utlumené a mysleli jsme si, že už to tak bude navždycky. Že se s touto zemí dá když ne kamarádit, tak aspoň slušně vycházet. Ukazuje se, že měli pravdu ti škarohlídové, kteří říkali: ne, dávejte si na to pozor, je to nebezpečná země, kde se to může vyvinout jakkoli. Bohužel se tak i stalo.

Jiným konfliktem bylo v Libyi povstání proti diktátorovi Kaddáfímu. To je úplně jiný typ takové války, lidového vzepětí proti jednomu tyranovi. Doufejme, že tak to dopadne i v Rusku, ale moc v to nevěřím.

Čtěte také

Posluchači si možná vybaví tvoje reportáže z válečných zón, kde jsou jako kulisa slyšet výbuchy a různé výstřely. Jaká míra rizika je podle tebe ještě přijatelná? Kde se válečný zpravodaj musí zastavit a opravdu nejít dál? Jde vůbec nejít dál, když už jsi tou svou prací svým způsobem nemocný?

Člověk není nemocný prací, vždycky to vyhodnocuje a spoléhá se na ty lidi kolem, kteří jsou daleko zkušenější, protože jsou místní. Znají tu oblast, mají kontakty na armádu a ví, jak se tam pohybovat daleko líp než člověk, který tam přijede. I když je tam třeba podesáté, stejně je to vždycky trochu jiné, takže opatrnost je na místě. Nebezpečí ale hrozí kdekoli na Ukrajině.

Když jsi mluvil o těch reportážích a zvucích, tak bych připomněl, že jsme s týmem Českého rozhlasu připravili podcast, který se začne vysílat v den toho smutného výročí, 24. února. Připravuje ho mimo jiné Jan Pokorný, se který jsme průběžně mluvili o pocitech a záležitostech kolem, které se nedostanou do zpravodajství. Bude se vysílat na stanici Plus a na Radiožurnálu.

Na další otázky bude zpravodaj Martin Dorazín odpovídat už zítra v pořadu Host Lucie Výborné.

autoři: Štěpán Pokorný , vpl
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.