Válka není biologická nutnost. Na rozdíl od zvířat člověk používá psychický teror, popisuje biolog Petr
„Jestli je nějaký skutečně válečnický živočich, tak jsou to mravenci, Jejich zahraniční politika spočívá ve snaze zlikvidovat soupeře. Kdyby měli mravenci nukleární zbraně, tak by zničili svět během prvního týdne,“ odhaduje biolog Jaroslav Petr. Podle něj mravenci vedou skutečné války, ne jen nějaké konflikty, při kterých se ostatní zvířata pošťuchují, přetlačují, nebo když se perou samci o samice.
Mravenci do svých konfliktů nasazují profesionální vojáky, tisícové nebo i statisícové armády. Dokonce je vidět i vojenská strategie, protože mravenci prošli evolučně miliony konfliktů.
Čtěte také
„A když některá kolonie přišla na efektivnější způsob boje, tak byla úspěšnější. To se udržovalo a pomalým vývojem za miliony let mravenci dosáhli optimální strategie,“ vysvětluje biolog.
Ne všichni mravenci jsou ale válečně založení. „Například když se malé kolonie potkají s kolonií stejně velkou nebo větší, tak ke konfliktu nedojde. Tady hrozí naprosté ztráty. A co můžete získat tím, že přemůžete jiných čtyřicet mravenců?“ klade řečnickou otázku Petr.
Říká se, že se to láme kolem deseti tisíců jedinců. Do tohoto počtu se mravenci spíš bojům vyhýbají, nad to tíhnou k válkám.
Jaroslav Petr
„Ale ve chvíli, kdy máte kolonie s miliony členů, tak to je něco jiného, protože toto společenství je daleko efektivnější: vybuduje si krásné hnízdo, je úspěšné ve shánění potravy, vytváření zásob i plození potomstva.“
Čtěte také
Tak velké společenství se už vyplatí napadnout. „Říká se, že se to láme kolem deseti tisíců jedinců. Do tohoto počtu se mravenci spíš bojům vyhýbají, nad to tíhnou k válkám. A nad sto tisíc jedinců mají konflikty povahu válečného střetu.“
Jaroslav Petr zde vidí velkou podobnost s lidským společenstvím. „Malé také radši uteče a konfliktu se vyhne. Ale když je lidí sto tisíc, tak se prchá špatně, a pak nezbude, než se do války pustit.“
Nikdo nenutí nikoho, aby vnikl na cizí území, raboval tam, zabíjel a páchal hrůzná zvěrstva.
Jaroslav Petr
Lidé sdílejí s mravenci i sklony k vyhlazovacím válkám, pokračuje vědec. „Protože nás je hodně, vytváříme si zdroje, o které se vyplácí bojovat.“
„Ale tím nás nechci omlouvat, aby to neznělo, že je přirozené války vést a že je to v souladu s přírodou. Válka není biologická nutnost, nikdo nenutí nikoho, aby vnikl na cizí území, raboval tam, zabíjel a páchal hrůzná zvěrstva,“ zdůrazňuje biolog.
Hůř než zvířata
V lidském válčení je ještě jeden moment, který bychom v přírodě těžko, upozorňuje biolog. „A tím je psychický teror. Tedy že dokážeme pro to, abychom si udrželi moc, chovat se hůře než zvířata.“
Čtěte také
„Jsme horší než zvířata a je to smutné, protože my na rozdíl od nich máme vyšší nervovou činnost, empatii a další schopnosti, které by nám měli za normálních okolností zabránit, abychom taková zvěrstva dělali,“ dodává Jaroslav Petr.
Proč jsou lidé mistři světa ve spolupráci a v čem jim to pomáhá? Existují živočišné druhy, které jsou agresivnější a válčí podobným způsobem jako lidé, nebo se války ve zvířecí říši odehrávají čistě v podobě bitek o velikost teritoria, kořisti nebo o samičky? Používají zvířata při konfliktech válečnou strategii, nebo jednají pudově a nahodile?
Poslechněte si Leonardo Plus s biologem Jaroslavem Petrem a Markétou Ševčíkovou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
