„Vaše Vánoce byly zápaďácký sen. Teď slavíme i ty ukrajinské.“ Jak prožívají čeští Ukrajinci svátky?
V Česku žije okolo 150 000 lidí, kteří pochází z Ukrajiny. Každý z nich má svůj příběh, každý z nich slaví Vánoce po svém. V sérii Jiné Vánoce jsme vám v minulém díle ukázali, jak můžou svátky slavit čeští Vietnamci. Jak slaví Vánoce čeští Ukrajinci? Které zvyky si přivezli do Čech a které naopak přijali?
Maryana Kozak se přistěhovala za rodiči do Čech na podzim roku 1997. Bylo jí 8 let. „Pak už se rovnou blížily ty první Vánoce. To byla velká událost. To byl ten zápaďácký sen,“ popisuje své první svátky Maryana.
Čtěte také
Ukrajinské Vánoce se od našich liší nejen v charakteru a symbolice. Tím, že se na Ukrajině používá juliánský kalendář, narození Ježíše Krista – Rizdvo se slaví od 6. do 19. ledna podle našeho gregoriánského kalendáře.
„Ukrajinské Vánoce probíhají krásně, v tradičnějším duchu. Ale nedávají se dárky. My jsme tenkrát v 90. letech už byli nakrmení filmy od Disneyho a Sám doma. To byl pro nás Západ.“ Dnes rodina Maryany slaví českou i ukrajinskou variantu Vánoc.
Úplně jiný příběh má Yuliia Kirakovjanova, která se do Čech přestěhovala před třemi lety. „Zajímavé mi přišlo to, že tady dárky nosí Ježíšek. To mě naučily hlavně české děti.“ Yuliia slaví v Česku jen lokální podobu Vánoc. Peče cukroví, připravuje adventní věnec i dárky pro své nejbližší.
Podobně to má Halina, která pochází z lvovské oblasti. Vánoce na Ukrajině slavila v širokém rodinném kruhu a velmi tradičním způsobem. „Na stole máme vždy 12 druhů jídel. Nejíme ale vůbec maso. Večeříme, až když vysvitne první hvězda – ta, která ukazuje narození Ježíše Krista.“ Mezi tradiční jídla patří například kuťa, pamušky nebo boršč. „Teď se učím ty české tradice,“ dodává Halina.
Pusťte si reportáž a zjistěte, jaké dárky dostala Maryana při svých prvních konzumních Vánocích. Zazpívá vám také pár ukrajinských koled a od Yulie se dozvíte, která z celosvětově známých koled je původně ukrajinská.
Více o tématu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
