Vášeň v chladném světě. Milenec lady Chatterleyové jako Četba s *
Na rozhlasové vlny se vrací Milenec lady Chatterleyové. Román z konce dvacátých let, jehož vydání bylo v Anglii soudně zakázáno až do roku 1960, nabídne od neděle 17. ledna vltavská Četba s hvězdičkou.
Byl to jeden z nejskandálnějších románů první poloviny 20. století. David Herbert Lawrence, Milenec lady Chatterleyové. Poprvé vyšel na konci dvacátých let ve Florencii a v Paříži, ovšem v autorově rodné Británii bylo jeho vydávání zakázáno až do šedesátých let. Takže si jej angličtí kulturní turisté přiváželi z výletů na kontinent tajně jako pikantní suvenýr, což možná ještě přiživovalo jeho „špatnou pověst“.
Mimochodem, v češtině vyšla kniha poprvé už v roce 1930 – a žádný skandál nevyvolala. Snad to bylo i tím, že čeští čtenáři asi tak silně neprožívali ostrou kritiku britské společnosti, jež za kanálem mohla u řady schvalovatelů a zakazovatelů vyvolávat prudší nesouhlas než domnělá obscénnost knihy. Protože Milenec lady Chatterleyové je možná erotický román, určitě však ne obscénní. Byť hranice mezi těmito výrazy vždy byla a bude hodně pohyblivá.
„Kněz lásky D. H. Lawrence erotiku a sex posvětil, povýšil je na posvátný obřad, na pohanský rituál spjatý s rytmem ročních dob, s pohybem slunce na obloze, s měsícem, hvězdami, s celou živou i neživou přírodou. Sex byl pro něho životodárnou, slunci podobnou silou, která může očistit a ozdravit nejen mezilidské vztahy, ale také vztah člověka k celému přírodnímu světu, k vesmíru.“ To napsal Martin Hilský ve své studii o Lawrencovi, která vyšla jako doslov sbírky povídek Stíny jara. Je to čtení stejně vzrušující a inspirativní jako samotné Lawrencovy texty.
Milostný příběh aristokratky Constance, která si místo svého urozeného manžela zvolí „obyčejného hajného“, dnes už žádný skandál nevyvolá.
D. H. Lawrence (1885–1930) se úspěchu své knihy nedočkal, zemřel pouhý rok po jejím prvním vydání. A vlastně by musel čekat dlouhá desetiletí, než se kniha stala součástí literárního kánonu a vysokoškolských skript, než se stala jednou z vůbec nejfilmovanějších knih a hlavně knih nejčtenějších. Milostný příběh mladé aristokratky Constance, která si místo svého urozeného (a želbohu invalidního) manžela zvolí „obyčejného hajného“, dnes už žádný skandál nevyvolá; stále nás však může oslovit a dojmout – a vzrušit – nejen mimořádnými literárními kvalitami, ale především silou vášně obou milenců i samotného autora.
Právě tyto kvality se snaží vyzdvihnout i nová třináctidílná rozhlasová adaptace, kterou natočil režisér Lukáš Kopecký s Petrou Bučkovou a Jiřím Dvořákem.
