Velká část domácností nesleduje svoji spotřebu a čeká až na vyúčtování. Neuvědomují si, že musí šetřit, ukazuje průzkum

2. prosinec 2022

Podle výsledků projektu Českého rozhlasu Česko 2022: Život k nezaplacení se oproti lednu zvýšil počet domácností, které omezují vytápění. Ke snížení teploty nebo vytápění jen některých místností nyní přistoupilo už téměř 60 procent domácností. Lidé také v zájmu úspor méně svítí či nepoužívají některé náročné elektrické spotřebiče. Průzkumu provedeného agenturou PAQ Research se účastnilo přes 1700 respondentů.

„Když se zaměříme na šetření celkově, tak se lidé snaží uspořit různými způsoby. Ve vytápění se například nyní omezuje 58 procent lidí tím, že ve svém bytě nebo domě topí na nižší teploty,” rozebírá spoluautorka výzkumu PAQ Research Eliška Dvořáková.

Hosté:
Andrea Kubová, redaktorka domácího zpravodajství Českého rozhlasu
Eliška Dvořáková, spoluautorka výzkumu z PAQ Research
Petr Kotek, energetický expert z EnergySim
Petra Vaňková, koordinátorka sociálních služeb v Jeseníku

Jedním z nejlepších úsporných opatření je však vhodné zateplení stěn, které snižuje tepelné ztráty. Do zateplení však podle výzkumu investuje pouhých osm procent lidí, zejména s vyšším příjmem.

„V ČR funguje velmi velká robustní síť energetických, konzultačních a informačních středisek,” popisuje možnosti poradenství energetický expert Petr Kotek.

Tito lidé nemají žádnou znalost systému pomoci, státní podpory v hmotné nouzi anebo dalších systémů.
Petra Vaňková

O úspory se snaží zejména ohrožené skupiny, například samoživitelé a samoživitelky. „Senioři zase častěji vytápí jenom některé místnosti v domácnosti,” komentuje výsledky průzkumu Andrea Kubová z domácí redakce Českého rozhlasu. Jedná se o tzv. vysoce zatížené domácnosti, tedy takové, které na bydlení vydávají více než 40 procent svých příjmů.

Energie tvoří jen část, šetří se na všem

Podle Dvořákové však lidé vlastně nevědí, jak s energiemi zacházet. „Velká část respondentů svoji spotřebu nesleduje a čeká obvykle až na roční vyúčtování. Tím pádem mají omezenou možnost šetřit,” dodává. Část domácností si tak ještě ani neuvědomuje, že je šetření nezbytné.

Čtěte také

Energie nyní tvoří jednu z hlavních kategorií šetření, lidé s nižšími příjmy však omezují výdaje ve více oblastech. „Zhruba 29 procent lidí v současné době výrazně šetří na potravinách, zábavě, oblečení, ale i na návštěvách restaurací, kultuře a cestování,“ popisuje Dvořáková. „Před rokem se tato míra pohybovala od 16 do 17 procent.”

S postupující inflací se ohrožení chudobou stále zvětšuje. „Data sbíráme od května 2020 a míra šetření stále roste, nyní je nejvyšší od jara 2020. Je pravděpodobné, že lidé budou svoji spotřebu stále více omezovat,” míní Dvořáková.

Propad do energetické chudoby

Současná situace vede k rapidně se zhoršujícím podmínkám obyvatel s nízkými příjmy. „Jedná se o nízkopříjmové rodiny, seniory, samoživitele ženy i muže, lidi, kteří žijí na hranici minima z dávek, lidi na důchodech,” rozebírá koordinátorka sociálních služeb organizace Člověk v tísni v Jeseníku Petra Vaňková. „Vidíme, že jejich situace se zhoršila, propadají se hlouběji.”

Čtěte také

Zásadním problémem však je neznalost pomocných mechanismů. „Tito lidé nemají žádnou znalost systému pomoci, státní podpory v hmotné nouzi anebo dalších systémů,” vypočítává Vaňková. V těchto situacích jsou nápomocné i různé nadace.

Související překážkou je stigmatizace tématu, lidé se tak v mnoha případech o podporu stydí říct. „Snažíme se mluvit o tom, že je normální říci si o pomoc nebo je normální si nechat poradit,” uzavírá.

V celém pořadu Téma dne se také dozvíte, které regiony jsou zdražováním postiženy nejvíce či kolik procent spotřebitelů je nuceno šetřit v konkrétních oblastech nebo jaké jsou možnosti vytápění domácností a jak je vhodné při vytápění postupovat, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám. Provází Martin Matějka.

autoři: Martin Matějka , mwal
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.