Velké malé zprávy 1. června 2006

1. červen 2006
Velké malé zprávy

Kdo obýval Řím před Římany? Proč budou seismologové zkoumat mořský plankton? Anebo proč může být návštěva lázní v Británii životu nebezpečná? Odpověď na tyto otázky se dozvíte v následujících minutách. Začínají Velké malé zprávy v podání Jaromíra Marka.

Italští archeologové objevili pod římským Fórem tři tisíce let starou kostru ženy. Podle internetové verze BBC tak přinesli důkaz, že oblast obývali lidé už nejméně 300 let před založením Říma v roce 753 před naším letopočtem.

Doposud se o pradávných obyvatelích Říma jen spekulovalo, kostra asi třicetileté ženy ale jasně dokládá, že v místě žili lidé už v době bronzové. Žena patřila k vyšší vrstvě společnosti - měla na krku jantarový náhrdelník, sponu do vlasů a prsten z bronzu. V jejím hrobě našli archeologové i čtyři bronzové spony, které patrně držely její rubáš.

Její ostatky byly nalezeny nedaleko místa, kde bylo o tisíc let později zpopelněno tělo zavražděného římského císaře Césara. Římané totiž oproti svým předchůdcům nepohřbívali mrtvé do země, ale jejich těla pálili a popel ukládali do uren.

Podle nejnovější zprávy Britské vládní agentury na ochranu zdraví relaxace v lázeňském bazénu bez přísného desinfekčního režimu může způsobit vážné choroby a dokonce smrt. Přinesl o tom informace list Times. K tomu náš spolupracovník ve Spojeném království Milan Kocourek.

Kocourek: Hlavní nebezpečí představuje legionářská nemoc, která přináší vážné dýchací potíže. V posledních pěti letech bylo hlášeno 5 takových případů a 4 z nich skončily úmrtím pacientů. Další riziko vyplývá z horečky zvané Pompiac. Britská vládní agentura na ochranu zdraví vydala průvodce bezpečnostních opatření pro veřejné bazény a výsledky jsou místy poněkud pochmurné čtení.

Jedno z největších rizik představuje měňavka, která může způsobit smrtelnou formu meningitidy. Ve vodě lázeňských bazénů se také dobře daří viru pásového oparu. Hlavním preventivním opatřením v lázeňských bazénech je mít vlasy nad hladinou a nepolykat vodu, která podléhá snadné infekci, protože se tam pohybuje větší množství lidí na poměrně malé rozloze, což umožňuje vysokou koncentraci organických škodlivin.

Ničivé zemětřesení na indonéském ostrově Jáva oživilo debaty o tom, jak předpovídat blížící se katastrofu. Významným pomocníkem by v budoucnu mohl být mořský plankton. Ten blízko epicentra zemětřesení krátce před otřesy výrazně zezelená, tedy zvětší koncentraci chlorofylu. Tým americko-indických vědců tento poznatek zveřejnil v časopise Advances in Space Research.

Vědci se domnívají, že plankton "vykvete" vlivem růstu teploty mořské vody, kteýé předchází otřesům půdy.

Vědci zkoumali satelitní snímky pobřeží při třech nedávných silných zemětřeseních v indickém Gudžarátu, v Alžírsku a na Andamaských ostrovech. Zjistili, že množství zeleného barviva v planktonu je závislé na vzdálenosti od epicentra zemětřesení a hloubce moře. Pokud je centrum zemětřesení blízko pobřeží, je podle vědců kvetoucí plankton jasně viditelný. Varovné signály planktonu by neměli seismologové propásnout ani v případě, že satelitní snímkování znemožní mraky - na blížící se zemětřesení by je měla upozornit náhlá změna teploty mořské vody.

autoři: mkc , jma , dnv
Spustit audio

Více z pořadu