Velké malé zprávy 12. dubna 2006

Odvěkou touhou lidí létat jako pták se nechali inspirovat britští letečtí inženýři spolu ze zoology. Vydali se ale jinou cestou, než neštastný Ikarus. Na záda orla připevnili důmyslné snímací zařízení, díky němuž chtějí zjistit, v čem tkví tajemství dokonalého akrobatického umění ptáků. Poznatky chtějí využít při stavbě letadel.

První testy už podle časopisu New Scientist přinesly pozoruhodné zjištění, že při letu orla hraje velmi důležitou roli pohyb hlavy. Zoolog Graham Taylor z Oxfordské univerzity si všiml, že těsně předtím, než pták změní směr letu, začne cukat hlavou, jakoby ukazoval nový směr, a teprve pak otočí novým směrem celé tělo. Analýza letu orla má pomoci postavit dokonalejší letadla. Jejich let bude daleko více než dosud připomínat ptačí plachtění vzduchem.

Němci toho z vybraných evropských národů dělají nejvíc pro svou "duševní svěžest". Takový je výsledek průzkumu, který mezi 2500 respondenty ze šesti zemí Starého kontinentu provedla firma Nintendo. Nejzajímavější poznatky shrnuje berlínský zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek.

Hošek: S kým máte zítra schůzku, co jste měl před dvěma dny k večeři a jaký je PIN vaší kreditní karty. To jsou věci, které člověk tu a tam zapomene. První dvě věci si Němci pamatují velmi dobře. Naši západní sousedé však hlavně triumfovali v nejdůležitější kategorii průzkumu, kterou bylo procvičování paměti.

Alespoň jednou takové cvičení absolvovaly dvě pětiny Němců, v 78 procentech případů to bylo čtením, ale také počítáním z hlavy či řešením logických úkolů. PIN karty si nejlépe pamatují Angličané, naopak největší potíže s tím mají Francouzi.

Schůzky si nejlépe vybavují Italové a předvčerejší večeři si nejlépe zapamatovali Holanďané. Máte pocit, že občas trpíte výpadky paměti? Nemějte obavy, stejný problém trápí 72 procenta oslovených Němců.

Patříte k lidem, kteří v noci chrápou? Pak vězte, že vaše děti mají trojnásobně větší pravděpodobnost než ostatní, že budou jednou trpět stejným neduhem jako vy. A co je ještě horší - podle lékařů z Dětské nemocnice v americkém Cincinnati existuje těsná spojitost mezi chrápáním a alergiemi.

Mezi dětmi, které trpí astmatem nebo alergiemi, je totiž dvakrát více těch, z jejichž postýlek se v noci ozývá hlasité chrápání. Jak uvádí medicínský časopis Chest journal, zatímco nechrápající rodiče mívají jen v sedmi procentech případů chrápající děti, u chrápajících matek nebo otců bude mít stejné problémy přes 20 procent jejich potomků.

Odborníci z Británie nicméně upozorňují, že chrápání je spíše než dědičnou záležitostí a idikátorem astmatu výsledkem obezity. Polovina chrápajících dospělých a dětí má totiž nadváhu.