Velké malé zprávy 13. dubna 2006

A už je to tady - útok na jinou planetu - scéna jako vystřižená ze sci-fi filmů se brzo stane realitou. Americký ústav pro letectví a kosmonautiku NASA totiž připravuje bombardování Měsíce. Nepůjde ale o nepřátelský akt vůči mimozemšťanům.

Jak vysvětluje na svých internetových stránkách Česká astronomická společnost, NASA chce v oblasti jižního pólu Měsíce asi za dva roky pátrat po zásobách vody, které by jednou využili kosmonauti při přistáních na Měsíci. K průzkumu ale potřebuje na měsíčním povrchu vyhloubit kráter. Namísto klasické bomby k tomu použije zbytek rakety, která k Měsíci přinese sondu. Těsně nad povrchem se raketa oddělí od sondy a dopadne na měsíční povrch.

Z kráteru, který tak vznikne, má vyletět do vzduchu asi tisíc kilogramů materiálu, a ten pak bude zkoumat sonda. Do budoucna Nasa plánuje další průzkumy Měsíce zaměřené na výskyt kyslíku,

Z kosmického výzkumu ještě jednou. Pátrání po mimozemských civilizacích nevyšlo z módy, ale právě naopak. Dostalo nový vědecký impuls. Američtí vědci zprovoznili nedaleko Bostonu první obří teleskop, který bude sloužit výhradně k tomuto účelu. Podrobnosti má zpravodaj Českého rozhlasu ve Spojených státech Alexandr Pícha.

Pícha: Teleskop je optický a vychází z předpokladu, že vyspělé mimozemské civilizace komunikují přenosem dat v úzkém světelném paprsku. Zvětšili by proto i trendy nejmodernější techniky u nás na Zemi. Teleskop má zařízení, které umožňuje snímat nebe pětsetkrát rychleji než dosavadní systémy.

Ohromné množství světelných vzorků budou analyzovat studenti harvardské univerzity. Projekt má i oponenty, kteří se světelné paprsky mimozemských civilizací ztratí v záři dalekých sluncí spíše než radiové signály.

Zcela jedinečnou schopnost regenerace objevili američtí vědci u jednoho druhu myší. Pokud by se podařilo její schopnosti přenést na člověka, uříznuté prsty by mu dorostly a přerušená páteřní mícha by se sama zregenerovala. U savců nebývalé schopnosti objevili v laboratoři Wistar Institute ve Philadelphii u myši druhu Murphy Roths Large.

A jak už to u velkých objevů bývá, stalo se tak zcela náhodou. Kvůli imunologickým pokusům potřebovali rozlišit myši, a tak jedné skupině proděravěli ucho. Zanedlouho s překvapením zjistili, že myším několikamilimetrové díry v uších dokonale zarostly.

"Tak jsme myším zranili srdeční sval, a tkáň se obnovila bez jediné jizvy, přerušená mícha jim začala srůstat a uřezané části končetin dorůstat," popsala pro časopis NewScientist své poznatky profesorka Ellen Heber-Katzová. Teď je třeba u myší najít a využít zázračné regenerační geny.