Velké malé zprávy 14. dubna 2006

14. duben 2006
Velké malé zprávy

Jak dlouho vydržíte na internetu hledat v nalezených odkazech to, co jste chtěli? Jestli si myslíte, že poznáte lháře podle nějakého nervózního tiku či sklopených očí, mýlíte se.Možná se o nadcházejících velikonočních svátcích chystáte i vy do jarní přírody, jenže si odsud můžete přinést i nevítaného společníka - klíště.

Jak dlouho vydržíte na internetu hledat v nalezených odkazech to, co jste chtěli? Také to vzdáte už po první stránce výsledků ? Pak patříte mezi zcela běžné uživatele internetu. Podle průzkumu společnosti iProspect ukončí své hledání v odkazech už na první stránce 62 procent uživatelů internetu a jen mizivé procento se trpělivě prokliká až na stránku třetí. A to je podle průzkumů maximum.

Třetina lidí pracujících s internetem se navíc domnívá, že na první stránce jsou vždy ty nejlepší firmy. Průzkum, který zveřejnila BBC, je samozřejmě důležitým marketingovým klíčem pro společnosti inzerující na internetu. Vyplývá z něj, že pokud je nenajdete na první stránce, je jen malá pravděpodobnost, že jejich služeb někdy využijete.

Jestli si myslíte, že poznáte lháře podle nějakého nervózního tiku či sklopených očí, mýlíte se. Badatelé tří vysokých škol, univerzity v Bergamu, univerzity La Sapienza v Římě a univerzity v Portsmouthu, došli ke zcela opačnému závěru. Podrobnosti má naše spolupracovnice v Itálii Vědunka Lunardi.

Lunardi: Badatelé si vzali do práce vzorek 130 lidí a došli k překvapivým závěrům. Člověk, který lže ví, že by ho přehnaná gestikulace mohla prozradit a tak ji omezuje až o 20 procent. Neupravuje si vlasy, nečervená se, neklopí oči, nemne si ruce.

Volí jinou taktiku - cestu slova. Svůj projev naplní vřelým ujišťováním o své lásce, přátelství a loajálnosti. Pozor, hodně rád si klade ruku na srdce. Ke stejným závěrům došli badatelé při práci s detektorem lži. Když jazýček začal vystřelovat v neobvyklé míře, nebylo to vždycky důkazem lži, naopak.

Vystřeloval více, když člověk odpovídal a nelhal, ale podlehl silné emoci, třeba kvůli příliš delikátní otázce. Naopak, člověk zvyklý lhát chladnokrevně udržel jazýček v klidu i při evidentním lhaní. Na lidskou psychiku nestačí žádný přístroj.

Možná se o nadcházejících velikonočních svátcích chystáte i vy do jarní přírody. Jenže si odsud můžete přinést i nevítaného společníka - klíště. Boj s tímto přenašečem všemožných nemocí, jako jsou borrelióza nebo encefalitida, člověk zatím prohrává. Slovo "zatím" je tu na místě. To proto, že slovenští a britští lékaři vyvinuli zcela unikátní vakcínu. Není zaměřená jako doposud na jednotlivé infekce, které klíště přenáší, ale přímo proti klíštěti.

Jak uvádí vědecký časopis Plos pantogen, kůže očkovaného člověka by vylučovala takové protilátky, které zjednodušeně řečeno klíštěti moc nevoní a o krev nedobrovolného hostitele by tak parazit ztratil zájem.

Klíště by ale nemělo vyhráno, ani pokud by se přisálo. Krev s protilátkami by totiž poškodila jeho trávící trakt tak, že by okamžitě zemřelo. Nově vyvíjená vakcína se začne testovat letos v létě. Třeste se, klíšťata.

autoři: vlu , dnv
Spustit audio

Více z pořadu