Velké malé zprávy 16. srpna 2006
Tajemství neviditelnosti je prý rozluštěno. Chcete-li vědět, jak se stát neviditelným, poslouchejte právě teď Velké malé zprávy. Neměli by si je nechat ujít lidé, kteří touží oživit již vyhynulé savce jako jsou například mamuti. Na své si přijdou ale i milovníci australského vína.
Neviditelnost, schopnost přisuzovaná jen čarodějům nebo hrdinům v science fiction, je možná dosažitelná i pro obyčejné smrtelníky. Jak uvádí na internetových stránkách americká televizní stanice CNN, klíčem k neviditelnosti je vývoj tzv.komplexních metamateriálů. Lidsky řečeno je třeba vyrobit průhlednou látku schopnou ohýbat světlo kolem objektu, který zakrývá.
Tvrdí to profesor skotské St.Andrews university Ulf Leonhardt. Při studiu neviditelnosti se nechal inspirovat přirozenými jevy jako je lom světla ve vodě nebo fata morgána na poušti, protože právě voda a vzduch dokáží lámat nebo ohýbat světlo. Jak ale uvádí CNN, dost možná, že se profesor Leonhardt nechal inspirovat také Marvelovým komiksem Neviditelná žena, kde hlavní hrdinka čelí nepříteli skrytá za silovým polem, které kolem ní vede světlo. V reálném světě to ale bude mít neviditelný obtížnější. Protože veškeré světlo povede kolem něj, bude sám vidět jen naprostou tmu.
V Británii mamuti vyhynuli před zhruba osmi tisíci lety; to ale neznamená, že už nikdy žádného neuvidíme pobíhat. To je názor japonských, amerických a britských vědců, kteří se domnívají, že bude možné oživit zvíře, které bude alespoň z části mamut. Napsali o tom v žurnálu Americké akademie věd. Články v britských novinách na toto téma shrnuje spolupracovník Radiožurnálu ve Spojeném království Milan Kocourek.
Kocourek: Genetickým bratrancem vyhynulého mamuta dlouhosrstého je asijský slon současnosti. Podle doktora Narumi Ogonukiho z Ústavu fyzikálního a chemického biovýzkumu v Japonsku by bylo možné oživit vyhynulé druhy, kdyby byly nalezeny spermie samců v permofrostu. Vajíčka ze samic by se přímo injektovala různými druhy. Kandidátem či kandidátkou na toto zajímavé spojení je právě samice asijského slona.
Vědci se domnívají, že při troše dovednosti by výsledné zvířátko bylo napůl mamut a napůl slon. Jestliže se zmrzlé spermie mamuta najdou, ke spojení dojde a narození dojde, pak už zbývá pro něj najít šikovné pojmenování.
Čichové senzory žížaly a hmyzu mají pomoci australským vědcům vyvinout jakýsi elektronický nos, který bude schopen odhalit výbušniny na palubě letadla nebo ohodnotit vůni a chuť vína. Jak uvádí agentura Reuters, vědci chtějí přesně napodobit způsob, jakým čichají žížaly a hmyz, protože žádný z dosud vyvinutých přístrojů na analýzu pachu se nevyrovná čichu zvířat.
Žížaly a hmyz mají velmi jednoduchou genetickou a nervovou strukturu, a tak by podle vědců nemělo být těžké pochopit a napodobit jejich čichové vjemy. "Cybernos" by měl všestranné využití. Kromě odhalování výbušnin a drog a testování vína, jídla a pití s ním mají australští badatelé velké plány i v medicíně.
Stejně jako žížala, která dokáže jednoduše rozeznat, co jí voní a co ne, by měl elektronický nos rozpoznat některé druhy rakoviny nebo tuberkulózu. Hlavní místo ale bude mít cybernos u vinařů. Australským pěstitelům vína by měl poradit, kdy je ideální čas na sklizeň anebo jak vylepšit chuť vína.
