Velké malé zprávy 18. srpna 2006

18. srpen 2006
Velké malé zprávy

Prázdniny sice pomalu končí, ale ne každému. Pokud chcete, můžete se připojit k lidem, kteří mají před sebou půldruhého roku prázdnin na Marsu. Jak to udělat, vám prozradí Martin Drtina ve Velkých malých zprávách. Řeč bude i o tom, že velryby před milióny let nejedly plankton, ale že lovily třeba i žraloky anebo že Alzheimerova nemoc se dá rozpoznat i z kůže pacienta.

Chcete letět na Mars? Stačí se přihlásit ruskému Institutu pro lékařské a biologické záležitosti, který zanedlouho odstartuje 520 dnů dlouhý let dobrovolníků na rudou planetu. Nejde o žert - půjde totiž jen o simulovaný let, ale podmínky prý budou nerozeznatelné od skutečné mise na Mars.

Jak uvádí časopis New Scientist, ruští odborníci chtějí na dobrovolnících studovat psychiku člověka při dlouhotrvajících letech. Na simulovaný let na Mars se už přihlásilo 70 dobrovolníků, z kterých vzejde pět "šťastlivců" pro misi. Ruští odborníci chtějí dát dohromady mezinárodní posádku, aby kulturní a jazykové odlišnosti vytvořily větší napětí na palubě.

Podle všeho se zdá, že pět vybraných jedinců asi bude mít na 17měsíční misi na Mars o zábavu postaráno. Rusko a Evropská vesmírná agentura totiž už podobný, tentokrát osmiměsíční simulovaný let podnikly před šesti lety. Výsledek nebyl povzbudivý. Posádka se hádala,

Dnes mírumilovný býložravý mořský obr byl před milióny let krvelačným dravcem. Dokazuje to 25 miliónů let stará fosilie nalezená v Austrálii. Zatímco dnešní velryba filtruje přes své kostice vodu a žije z planktonu, na hlavě pradávné velryby se našly asi tři centimetry velké a ostré zuby, kterými chytala a kousala kořist. Mohla si podle odborníků trumfnout i na menšího žraloka.

Pravelryba se odlišovala od dnešní i tím, že byla menší, měla veliké oči a dokonalejší sluch, aby zachytila vysokofrekvenční tóny kořisti. Dnešní velryby už tak dobrý sluch nemají, protože nepotřebují lovit. Slyší a také vydávají jen hluboké tóny, kterým říkáme velrybí zpěv.

Archeologové se domnívají, že se vývojová větev velryb rozdělila na býložravou a dravou před třiceti čtyřmi milióny let. Z nalezené dravé velryby se vyvinuli dnešní kosatka a delfín, zatímco planktonem se živící keporkak a plejtvák obrovský měli býložravé předchůdce.

Rychlý a bezbolestný test na kůži prý dokáže odhalit Alzheimerovu nemoc už v počátečním stádiu. Tvrdí to vědci neurologického institutu v americkém Marylandu. Ve svých laboratořích mají podle serveru BBC enzymy, které reagují určitým způsobem pouze na kůži lidí trpících Alzheimerovou chorobou.

Včasné rozeznání této rozšířené nemoci je klíčem k jejímu úspěšnému léčení. Současné léky podávané pacientovi v rané fázi nemoci sice nedokáží chorobu úplně zastavit, ale umí zabránit rozvoji demence a dalších nepříjemných projevů nemoci. Prozatím se Alzheimerova nemoc určuje obtížně a bolestně a navíc je metoda úspěšná jen z 85 procent.

Kromě toho se nemoc podaří jen málokdy zachytit v jejím ranném stádiu. Enzymy prý dokáží v reakci s kůží lépe rozeznat počáteční fázi choroby než pokročilou. Je to důkaz, že Alzheimerova nemoc nepostihuje jen mozek, ale už od začátku i další orgány, což se projevuje na změnách kůže.

autoři: mad , dnv
Spustit audio

Více z pořadu