Velké malé zprávy 2. června 2006

V Izraeli byla objevena prehistorická jeskyně a v ní osm neznámých živočišných druhů. O objevu informovali vědci Hebrejské univerzity v Jeruzalémě. Objevení živočichové patří zřejmě ke korýšům a bezobratlým a někteří se podobají štírům.

V jeskyni, která se nachází v hloubce 100 metrů, se uchoval ekosystém z doby před pěti miliony let, tedy z doby, kdy byla část dnešního Izraele zaplavena Středozemním mořem.

Podzemní prostora byla dokonale izolována od okolního světa a neprosakovala do ní ani voda ani živiny z půdy. Leží totiž pod vrstvou křídy, která je pro vodu neprostupná. Vápencová jeskyně měří 2,5 kilometru a je pravděpodobně druhou největší jeskyní svého druhu na světě. Vědci jeskyni stále prozkoumávají, takže pro veřejnost zůstává uzavřená.

Nová italská vláda levého středu vedená Romanem Prodim musí řešit velké ekonomicko-finanční problémy. Do agendy prvního sta dní proto zařadila zejména kroky, které nejsou nákladné pro státní pokladnu. Patří k nim i příprava zákona o tzv. růžových kvótách, tedy povinném procentu žen na volebních kandidátkách, ale také v managementu státních úřadů i soukromých podniků.

Lunardi: Italská ministryně pro stejné možnosti Barbara Polestryniová si chce vzít příklad ze zemí severní Evropy, zejména z Norska, kde jsou ženy zastoupeny v managmentech státních i soukromých podniků z 22 procent. Itálie je naopak na posledních místech v Evropě, se slabými 2 procenty.

Situaci by měl napravit zákon, na němž už paní ministryně pracuje, který přesně stanoví podíl žen na volebních kandidátkách ve státních úřadech i ve vedení soukromých podniků. Musíme do hloubky prostudovat legislativu ostatních evropských zemí, prohlásila ministryně. Zejména v soukromém sektoru zavádění růžových kvót bude velmi komplikované. Ne všechny Italky s kvótami souhlasí.

Pro bývalou evropskou komisařku Emmu Bonienovou nemají růžové kvóty smysl, protože v politických stranách, stejně jako v celé italské společnosti mají moc v rukou muži. Zavést růžové kvóty v Itálii by podle ní znamenalo, že ředitelé podniků, nemocnic či bank nadále nebudou brát ohled na schopnosti a kvalifikaci a budou si prostě místo kamarádů dosazovat na manažerské posty své přítelkyně, přítelkyně svých přátel nebo jednoduše své příbuzné po přeslici.

Americké město New Orleans klesá v průměru o šest milimetrů za rok. Na základě vyhodnocení satelitních sledování to uveřejnil tým vědců z miamské univerzity v nejnovějším vydání odborného časopisu Nature.

V některých okrajových částech louisianské metropole zjistili roční pokles až o 29 milimetrů. Podle výpočtů leží dnes město o více než metr níže než před 40 lety. V té době byly postaveny hráze, které ho měly chránit před záplavami. To je také jednou z příčin katastrofálních záplav, které město postihly v loňském roce po zasažení hurikánem Katrina.

Důvod poklesu vědci přesně určit nedokážou. Podle jedné z teorií celá oblast postupně sjíždí do Mexického zálivu. Na vině může být také vysoušení půdy. Vědci z miamské univerzity jsou přesvědčeni, že tento trend bude pokračovat.