Velké malé zprávy 26. dubna 2006
Mnohé z nás by asi nenapadlo, že umělé trávníky mohou být nebezpečné po zdraví - konkrétně karcinogenní. Nebo že buňky kostní dřeně teď dávají naději také lidem, kteří prodělali mozkovou mrtvici a také připomeneme oslavu narozenin jednoho zvláštního psa.
Jmenuje se Snuppy, je to afghánský chrt a slaví první narozeniny. Na tom by toho nebylo až tak moc zvláštního, kdyby nešlo o prvního klonovaného psa na světě. První narozeniny Snuppy oslavil na Národní univerzitě v Soulu, kde byl naklonován a kde se před rokem spolu s dalším psem narodil fence labradora.
Jeho sourozenec zemřel na zápal plic po 22-ti dnech, ale Snuppy se podle agentury Reuters těší dobrému zdraví. Oslavenec si prý narozeniny užil, jak se patří - baštil zmrzlinu a párky. Možná si ani nevšiml, že na oslavách někdo chybí. Jihokorejský vědec U Sok-hwang, který Snuppyho naklonoval. Ten čelí obviněním z podvodů při klonování lidských embryí a na veřejnosti se už měsíce neukazuje.
Italské ministerstvo zdravotnictví nechalo analyzovat umělé trávníky 15 fotbalových hřišť v celé Itálii, aby se zjistilo, zda umělý trávník není karcinogenní. O kontrolu eventuální škodlivosti umělého trávníku požádala Italská amatérská fotbalová liga a o výsledky se zajímala spolupracovnice Radiožurnálu na Apeninském poloostrově Vědunka Lunardi.
Lunardi: Podle expertů to jisté riziko skutečně je. Spočívá v materiálu spodní pěticentimetrové vrstvy, při které je umělý trávník pružný. Vyrábí se z rozdrcených použitých pneumatik a právě z tohoto materiálu by se mohly po jisté době uvolňovat aromatické uhlovodíky, třeba toluen, zinek a další, ve vyšší koncentraci kancerogenní látky. Další soud odborníků bude vynesen v blízké době.
V Římě zatím městská správa pozastavila povolení pro instalaci umělých trávníků na 11 hřištích. Mladí trenéři a hráči amatérských mužstev reagují různě. Někdo si stěžuje, že by to byla velká škoda odstranit umělý trávník, protože je měkký a pružný, nikdo se na něm nezraní. Jiní ale požadují jeho rychlou výměnu za přírodní v případě, že se potvrdí jeho nebezpečnost.
O buňkách kostní dřeně se už ví, že pomáhají lidem nemocným leukémií nebo s poničenou sítnicí oka. Nyní ale japonští vědci zjistili, že buňky kostní dřeně dávají i naději lidem, kteří prodělali mozkovou mrtvici.
Na Lékařské fakultě Univerzity Hokkaidó v Sapporu transplantovali buňky kostní dřeně do mozku myši a zjistili, že se jí začaly tvořit nové mozkové buňky, tedy neurony. Jde o revoluční objev, protože doposud lékaři považovali neurony za neobnovitelné buňky. Další potěšitelnou zprávou je, že náhradu mozkové tkáně nezajišťovaly kmenové buňky z embrya, ale buňky z kostí dospělých myší.
Podle internetového časopisu pro popularizaci vědy Open Source E by to mohlo znamenat, že i lidské kosti jsou zásobárnou univerzálních buněk, které budou jednou napravovat nejen poškozený mozek, ale zajistí i obnovu všech dalších poničených tkání lidského těla.