Velké malé zprávy 29. června 2006
Posádka Mezinárodní vesmírné stanice žila tento týden několik hodin ve velkém napětí - k orbitálnímu komplexu se blížil neznámý objekt a ruské středisko pro řízení kosmických letů uvažovalo dokonce o úhybném manévru. Podle britských vědců může prý i pouhý obrázek lidských očí u lidí vyvolat to, že jsou poctivější při placení. Nové technologie ve výzkumu poznávacích schopností jako je například magnetická rezonance nebo tomografie pomohli vědcům poznat, jak funguje lidský mozek.
Nové technologie ve výzkumu poznávacích schopností jako je například magnetická rezonance nebo tomografie pomohli vědcům poznat, jak funguje lidský mozek. Nicméně i některé na první pohled starosvětské techniky, jako třeba elektro-ence-falogram, mohou stále přinášet velmi zajímavé objevy. Jeden z nich představuje i práce týmu z Washingtonské univerzity.
A je o tom, jak zpracováváme vizuální erotické podněty. Pro svůj výzkum využili na 250 mladých žen, kterým postupně ukázali 55 barevných obrázků. Po vyhodnocení elektrické vlny produkované mozkem při pohledu na obrázek, zjistili, že vlny, které se objevují po zhlédnutí erotických obrázků, se zásadně liší od všech ostatních.
Jednalo se o velmi rychlou reakci patrnou především v čelní oblasti tak zvaných pre-frontálních laloků. Vypadá to tedy, že lidský mozek je schopen automaticky rozlišovat biologicky relevatní informace. Uvedli vědci.
Posádka Mezinárodní vesmírné stanice žila tento týden několik hodin ve velkém napětí. K orbitálnímu komplexu se totiž blížil neznámý objekt a ruské středisko pro řízení kosmických letů uvažovalo dokonce o úhybném manévru. Jak ale dodává náš moskevský zpravodaj Petr Vavrouška, nakonec se vše vyjasnilo. Nešlo o žádné záhadné UFO, ale o starou družici.
Vavrouška: Ruští odborníci si asi půl dne lámali hlavu nad tím, co se to za objekt řídí na Mezinárodní kosmickou stanici. V katalogu takzvaného vesmírného smetí, který eviduje všechny větší či menší předměty na orbitálních dráhách letící kus pod žádným číslem nenašli. Pomohli jim až američtí kolegové, kteří se přiznali, že jde o část vysloužilé vojenské družice z roku 1963.
Současní obyvatelé Mezinárodní vesmírné stanice, Rus Pavel Vinogradov a Američan Jeffer Wiliams si tak oddechli. Hrozilo jim, že by se museli pustit do úhybného manévru. Nakonec ale kolem nich satelit o hmotnosti 80 kilogramů prosvištěl ve vzdálenosti zhruba 2 kilometrů.
Zatím nejhorší podobný incident zažila vesmírná stanice před třemi lety. Tehdy zasáhl ruský obytný modul kousek kovu, žádnou škodu ale nezpůsobil. V roce 2001 se musel dokonce celý orbitální komplex pohnout ze své dráhy, jinak by do něj asi narazila sedmikilová podpěra na nohy. Tu totiž ztratil jeden z kosmonautů během výstupu do vesmírného prostoru.
Podle britských vědců může prý i pouhý obrázek lidských očí u lidí vyvolat to, že jsou poctivější při placení. Experti k tomu dospěli pozorováním jednoho místa na univerzitě, kde si studenti mohli volně vzít nápoj, za které měli zaplatit vložením peněz do přiložené krabice. Na to, jakou částku do krabice dají, ale nikdo nedohlížel, záviselo to jen na poctivosti kupujících.
Vědci Newcastleské univerzity na stánek každý týden připevňovali stále stejný ceník, na kterém obměňovali jen doprovodný obrázek. Když se na ceníku objevil snímek lidských očí o rozměru 15 na tři centimetry, zvýšil se objem příspěvků do kasy téměř třikrát. Překvapení vědci si to vysvětlují tím, že lidé měli pocit, že jsou sledováni, i když šlo pouze o "umělé" oči. Proto se prý chovali poctivěji a platili za nápoje odpovídající ceny. Zda by to fungovalo na všech místech a ve všech společenských vrstvách, to už ale nezjišťovali.
