Velké malé zprávy 31. května 2006

Máte problémy vyjádřit své pocity? Rada je jednoduchá - pusťte si fotbal. Sledování hry totiž podle průzkumu zveřejněného na internetových stránkách BBC pomáhá mužům snáze mluvit o citech s ostatními muži. Co dělá kopaná se ženami, se průzkum nezmiňuje, protože ty podle autorů studie většinou s vyjadřování pocitů problémy nemívají.

Tři čtvrtiny z 500 oslovených mužů přiznávají, že se při kopané tak odvážou, že bez zábran obejmou svého známého, což by jinak neudělali. Podle průzkumu, který si nechala udělat britská nadace pomáhající lidem s psychickými problémy, dokáže fotbal naprostou většinu mužů rozčílit, dvě třetiny z nich ale hra nikdy nerozplakala.

To, že někteří i velmi bohatí lidé občas nezaplatí daně, není nijak výjimečné. Problémy s placením mají například i někteří členové známé skupiny ABBA. Více už vám ale řekne spolupracovník Radiožurnálu ve Švédsku Tomáš Sniegoň.

Sniegoň: Vzhledem k celosvětovým úspěchům skupiny ABBA se všichni čtyři její členové - Björn, Benny, Agnessa a Frieda staly ve Švédsku ikonami. Sympatický dojem zesilovali tím, že ani jeden z nich neproslul takzvaným hvězdným chováním, kontroverzními manýry nebo rozmařilostí. O to více překvapila Švédy zpráva o tom, že Björn dluží za nedovolené ukrývání peněz do takzvaných daňových rájů švédskému státu na daních téměř 87 milionů švédských korun, tedy přes čtvrt miliardy Kč.

Daňový rozruch navíc umocnila i Frieda, která státu dluží několik desítek milionů také. Björn se rozhodl svůj dluh uhradit. Podle jeho právního to prý není proto, že by měl stát pravdu, ale proto, že Björn nechce působit dojmem podvodníka. Spor hudební legendy tak bude švédský bulvár zaměstnávat ještě několik dalších týdnů i měsíců.

Daňové úřady jdou mezi tím po krku i jiným známým osobnostem. Například rodina pětinásobného wimbledonského vítěze Björna Borga prý rovněž kvůli úniků do daňových rájů dluží Švédsku dalších, v přepočtu 50 milionů korun.

Lidské srdce má schopnost samo se léčit a nahrazovat poškozené tkáně. Američtí vědci totiž přišli na to, že v srdci jsou podobně jako v kostech kmenové buňky. Zatím se ale neví, jak kmenové buňky v srdci přinutit, aby vlastní poškozené tkáně nahradilo novými.

Pokud se to podle časopisu New Scientist jednou podaří, bude moci lékařská věda ohlásit vítězství nad většinou srdečních chorob, které jsou ve vyspělém světě nejčastější příčinou smrti. Vědci z lékařské univerzity ve městě Valhalla v americké státě New York se prozatím snaží "zkrotit" lidské kmenové buňky srdce transplantované v srdcích myší. Přiznávají ale, že jsou teprve na začátku cesty.