Velkolepý Mendelssohnův Eliáš rezonuje dnes stejně jako v roce 1845
Jeho postavy totiž konají a mluví jako žijící lidé. „Probůh, jen žádné náladové hudební obrázky!“ Takové cíle si pro aktéry biblického oratoria Eliáš vytkl Felix Mendelssohn-Bartholdy a beze zbytku ho naplnil. Eliáš ho stál několik let života, mnoho tvůrčí nejistoty a zároveň do něj vkládal velké naděje. Dílo zaznělo v rámci sezóny Symfonického orchestru Hlavního města Prahy FOK v prosinci 2021.
Na začátku ovšem stojí skladatelův úspěšný revival pašijí Johanna Sebastiana Bacha v roce 1829, který zájem o barokní mistry znovu vzkřísil, a díky kterému o nich dnes víme. Ani to nebyl snadný cíl a předložit Bacha berlínskému publiku, pro které představoval nesrozumitelný rébus, vyžadovalo velkou odvahu. S Bachem ovšem zvítězil a zakrátko poté už lipský kantor představoval pevnou součást Mendelssohnova dirigentského repertoáru. A bohatý zdroj inspirace pro vlastní tvorbu.
Oratorium nevhodné pro ušlechtilou dámu
Postavy musí reprezentovat skutečný svět a dílu musí dominovat dramatická poloha – v tom měl Mendelssohn jasno, když na etapy svého Eliáše psal pro renomovaný festival v anglickém Birminghamu. Už první londýnské zkoušky ho naplnily nadějí na úspěch. Mezi sólisty dominovala i slavná sopranistka Maria Caradori Allen, která podrobovala značným zkouškám Mendelssohnovu trpělivost a dobré způsoby, když neustále žádala změny ve svém partu, neboť jí některé pasáže nepřipadaly pro ušlechtilou dámu dost vhodné.
Čtěte také
23. srpna 1846 vyjel z londýnského nádraží zvláštní vlak, vezoucí na palubě sólisty, symfonický orchestr, kontingent londýnských sborových zpěváků, skupinu kritiků a rozechvělého skladatele. A následující dopoledne vykročil Mendelssohnův Eliáš nadšeně přijatou premiérou do světa jako nejslavnější oratorium éry viktoriánské Anglie.
Poslechněte si záznam jeho provedení z pražské Smetanovy síně, jemuž pod taktovkou Petra Altrichtera dominuje tenorista Petr Nekoranec.
Účinkují
Nicola Proksch – soprán
Václava Krejčí Housková – alt
Petr Nekoranec – tenor
Lukáš Bařák – bas
Český filharmonický sbor Brno se sbormistrem Petrem Fialou
Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK
Řídí Petr Altrichter
Připravil a spolu s Martinou Kolajovou slovem provází Vojtěch Babka.
Související
-
Král a uhlíř. Exkluzivní záznam kontroverzní Dvořákovy opery nabízíme on-line k poslechu
Na novodobé světové premiéře první verze Dvořákova Krále a uhlíře v roce 2019 se podílel Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Dirigentské taktovky se ujal Tomáš Brauner.
-
Mendelssohnova Italská symfonie - zvenčí a zevnitř
Filharmonie Hradec Králové, Andreas Sebastian Weiser a Lukáš Hurník odhalují úskalí, která na hráče čekají v Saltarellu z Mendelssohnovy Italské symfonie.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
