Větrání chrání před nemocemi. A prospívá zdraví i po dalších stránkách včetně psychiky
Na podzim přibývá respiračních onemocnění mimo jiné také proto, že trávíme více času v uzavřených prostorách. Nejenže to usnadňuje přenos nákazy z člověka na člověka, ale také platí, že vzduch v budovách a místnostech je „méně zdravý“ než venku.
Největší vliv na kvalitu vzduchu v místnosti má člověk, a to i zcela zdravý člověk. Dokonale čistý vzduch bychom mohli mít jen v liduprázdné místnosti. Každému člověku opadávají šupinky z kůže. Tím, jak dýcháme, ubíráme ze vzduchu kyslík, vydechujeme oxid uhličitý, vzdušnou vlhkost a mikroby.
Čtěte také
Hlavním ukazatelem kvality vzduchu v místnosti je pro odborníky koncentrace oxidu uhličitého – měřená v počtu částic na milion, ppm. Podle ní dovedou dopočítat i pravděpodobné další škodliviny, které kolem sebe člověk šíří ve vydýchaném vzduchu.
„Máme tu o 300 ppm víc za půl hodiny,“ ukazuje na měřicím přístroji Olga Rubinová z Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně, „do hodiny bychom tu jistě měli hodnotu 1000. To je hodnota, která by měla být udržována v budovách, aby prostředí bylo zdravé ze všech ostatních hledisek.“
Zbavit se znečištění i vlhkosti
Měření CO2 ukazuje, že není úplně jednoduché správně větrat. Správná výměna vzduchu závisí na velikosti místnosti, počtu lidí v ní a dalších faktorech. Něco jiného je, když sedí dva lidé v pracovně s květinami na okně, když sedí studenti v učebně, nebo když máme vyvětrat doma.
Čtěte také
V kancelářích, školách a veřejných prostorách jsou zdrojem znečištění přímo lidé, zatímco v obytných místnostech je více potenciálních zdrojů znečištění nebo nezdravého vzduchu.
„Doma vaříme, pereme – pracujeme s vlhkostí vzduchu. Pokud je vlhkosti málo, tak nám to vysouší sliznice. Pokud je vlhkosti hodně, může to vytvářet podhoubí pro různé plísně,“ vysvětluje Petr Adolf Skřehot ze Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví.
Správné větrání a otevřená okna navíc mohou prospívat našemu zdraví i po psychické stránce – pocit, že nejsme zavření, se potom odrazí i na našem tělesném zdraví a odolnosti vůči nákazám.
Ovšem i větrání má své limity. Jednak ne každému je příjemný průvan nebo hluk zvenčí, jednak i ve větraných prostorách bude kvalita vzduchu maximálně taková jako venku, dodávají odborníci.
Poslechněte si celou reportáž vědeckého redaktora Martina Srba.
Související
-
Jen asi dvě stovky škol mají řízené větrání. Obce potřebují poradit s dotacemi, míní experti
Jak větráme ve veřejných budovách, například ve školách? Co to znamená mít uvnitř čistý vzduch? A jak naše uvažování o tom ovlivnila covidová éra?
-
Větší uši a zobáky jako způsob větrání. Zvířata mění tvar, aby se přizpůsobila klimatickým změnám
Pokud zvířata nedokáží kontrolovat svoji tělesnou teplotu, mohou se přehřát a zemřít. Zdá se, že některé druhy na změny klimatu a vyšší teploty reagují vývojem svého těla.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.