Vít Hořejš: Ten kus dřeva má v sobě velkou sílu
Stačí jen naznačit, že je v něm život, dodává loutkoherec, zakladatel a provozovatel divadelní společnosti The Czechoslovak - American Marionette Theater v New Yorku Vít Hořejš.
„Když zabijete na jevišti herce, může to být i trapné, když necháte upadnout a umřít loutku, tak lidé budou daleko víc brečet,“ poodkrývá kouzlo loutkového divadla absolvent Filozofické fakulty Karlovy univerzity.
V dětství jsme si se sourozenci hráli s loutkovým divadélkem naší maminky z 20. let. Pak jsem si na určitou dobu myslel, že je loutkové divadlo přežitek. Jenže začátkem 70. let se uskutečnil slavný zájezd DRAKU do Prahy. To byl nejen pro mě obrovský objev: míchání živých lidí s loutkami!
Vít Hořejš pak studoval filozofii a francouzštinu, ale divadlu se věnoval stále. Politické mantinely pro něj začaly být nepřijatelné. Na ta léta vzpomíná doslova takto: „Věděl jsem, že si můžu někde zdechnout hladem, ale že si můžu říct, co chci, ať už v umění nebo životě.“ V roce osmičkových výročí má své i Vít Hořejš - letos na jaře je tomu 40 let, co emigroval.
Ještě v Čechách zradil svou první lásku, francouzštinu a zamiloval se do angličtiny. Její výuku zintenzivnil poslechem písní Leonarda Cohena, které také zazní ve Vizitce. Američané mu v jeho 29 letech dali vízum: „Ameriky jsem se bál, ale uvědomil jsem si, že tam mohu dělat divadlo i s přízvukem.“ Od poslíčka na kole přes taxikáře v New Yorku se k divadlu dostal Vít Hořejš poměrně záhy. Později také došlo k osudovému objevu desítek loutek, které na něj čekaly mnoho let v kostele Jana Husa na Manhattanu. Se svou loutkohereckou společností se během let zasloužil v USA o to, že představil loutkové divadlo hlavně dospělým, a k tomuto publiku tíhne dodnes.
V New Yorku je jediné loutkové divadlo provozované městem, což je pro kapitalistickou Ameriku velice nezvyklé. Naše divadlo ale vždy kočovalo, útočiště stále nacházíme v divadle La MaMa, několik let to byla také zchátralá Česká národní budova. Oprýskaná omítka a vystrašení holubi, to byly nezapomenutelné „živé“ kulisy např. pro představení Jenovéfa.
S loutkami projel téměř celé Spojené státy. U dětského publika docházelo ke střetům s Čertem, ale hlavně s Vodníkem, jehož „ triky“ tušily jen indiánské děti. Vedle loutkoherectví a autorské práce s textem zůstává pro Víta Hořejše nejdůležitějším řemeslem administrativa. Věnuje se jí od rána do večera, včetně psaní grantů. Bez té je potlesk diváků téměř nemyslitelný. Realita dneška.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
