Vladimír Franz: Opera Divadlo za bránou. Prosluněná letní vzpomínka na Bohuslava Martinů 60 let po jeho smrti
Na počátku 30. let přichází hospodářská krize a nastupují nejrůznější totality, které se jeví jako hrozba. Před tvůrci stojí úkol dotknout se kořenů vlastní identity, kořenů evropanství. Bohuslav Martinů se obrací k tradici a tvoří díla, která lze souhrnně popsat jako „vrstvu českého divadla“. Mezi ně patří i prosluněná letní vzpomínka, opera Divadlo za bránou. V závěru léta ji uvádíme jako připomenutí tvorby skladatele, od jehož úmrtí uplynulo 28. srpna právě 60 let.
Bohuslav Martinů chtěl tímto dílem rozdávat radost a pohodu. Zvolil si proto jako východisko komedii dell’arte, což je původem italská forma, jejíž charaktery postav jsou pevně dány, ovšem konkrétní provedení je naopak volné a improvizované. Tato svoboda se Martinů hodila pro zkombinování s lidovými texty a dokonce s Molièrovou hrou Létající doktor. Divadlo za bránou vznikalo v průběhu let 1935 a 1936. Na podzim roku dokončení měla opera i premiéru, prošla mnohými jevišti, ale do Prahy se dostala kupodivu pozdě, až v roce 1968.
Bohuslav Martinů, podobně jako Mozart, Rossini nebo i Bedřich Smetana, má dar humoru, který je ve 20. století plném přemítání, šklebu a grimasy velmi vzácný. Jeho opera Divadlo za bránou je muzikantský dar, kde autor předkládá jedno téma za druhým, což z ní činí jedno z nejmuzikálnějších děl tvůrce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
