Vladimír Mikeš: Geniální padělatel. O životních osudech dvou nizozemských malířů

27. srpen 2022

Jednou z největších afér v historii výtvarného umění bylo odhalení padělků obrazů mistra nizozemského malířství Jana Vermeera, k němuž došlo jen náhodou krátce po konci druhé světové války. Tato událost byla inspirací rozhlasové hry Vladimíra Mikeše Geniální padělatel. V imaginárních dialozích malíře a jeho padělatele se autor snaží postihnout otázku pravdy a lži v umění. Poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání.

Osoby a obsazení: Han Antonius van Meegeren, padělatel Vermeerových obrazů (Josef Vinklář), Jan Vermeer van Delft (Jiří Ornest), Catharina, Vermeerova žena (Daniela Kolářová), Jola, Meegerenova žena (Jaroslava Adamová), Jacob, Meegerenův syn z prvního manželství (Ivan Trojan), Bredel (Pavel Rímský), Van Stendel (Jaromír Meduna), Gatten (Jaroslav Someš), Lustig (Bronislav Poloczek), Wijngaarden (Bohumil Švarc), Soudce (Miroslav Moravec), Žalobce (František Němec), Obhájce (Karel Pospíšil) a Vyvolávač (Miloš Rozhoň)
Režie: Lída Engelová
Natočeno: 1992

Toužil se stát uznávaným malířem, ale povedlo se mu to jen částečně, do dějin výtvarného umění se nakonec zapsal jako génius falzifikátorů. Henricus Antonius van Meegeren přitom jako malíř nikdy netrpěl nouzí o klienty, byl obratným portrétistou i krajinářem a v měšťanských kruzích platil za módního malíře. Odborná kritika však měla pro jeho styl jen slova opovržení. Van Meegeren se nakonec rozhodl svůj talent prokázat kuriózním způsobem. Padělal díla jednoho z největších vlámských mistrů Jana Vermeera.

Než však začal malovat jako Vermeer, několik let studoval jeho styl, experimentoval se složením barev i stářím malířského plátna. K dokonalému zmatení kritiky a znalců mělo přispět i to, že nepadělal již existující Vermeerovy obrazy, ale volil nové náměty. V roce 1937 namaloval obraz Učedníci v Emauzích. Kunsthistoriky byl jednohlasně prohlášen za nově objevené a dokonce nejkrásnější Vermmerovo dílo a zakoupen do Boymanova muzea v Rotterdamu.

Van Meegerenovi však jeho triumf nestačil, a protože byl nejen malířem, ale i obratným obchodníkem s obrazy, prodal výhodně několik dalších padělků. V roce 1942 se mu podařil rekordní obchod, když prostřednictvím dalších osob prodal padělek Vermeera, obraz Kristus a cizoložnice za rekordních 1 650 000 holandských guldenů Hermannu Göringovi.

Čtěte také

Po válce byl právě tento obraz nalezen spojenci v ukryté nacistické kolekci děl rozkradených po celé Evropě. Vyšlo také najevo, kdo Göringovi obraz prodal. Van Meegeren byl postaven před soud za kolaboraci s nacisty a rozkrádání holandského kulturního dědictví.Protože mu hrozil vysoký trest, přiznal se van Meegeren raději k padělatelství. Nikdo mu nevěřil, zvláště kunsthistorici jeho prohlášení zpochybňovali. Teprve když pod jejich dohledem namaloval ve vězení dalšího Vermeera a k tomu načrtl skicu starého obrazu, který byl později odkryt pod rentgenem pod vrchní vrstvou jednoho z jeho padělků, uznal soud, že mluvil pravdu.

Trest byl mírný: pouhý rok ve vězení, van Meegeren nadto dokonale zesměšnil řadu vyhlášených kunsthistoriků a expertů, stoupl i zájem o jeho vlastní díla. Veřejnost stála na jeho straně a královna se ho chystala omilostnit, van Meegeren však náhle zemřel na selhání srdce.

Van Meegerenovy padělatelské postupy používají falzifikátoři dodnes a jeho padělky jsou na aukcích vyhlášených aukčních domů žádaným zbožím. Dodnes také kolují pověsti, že slavný obraz Učednící v Emauzích je „pravý Vermeer“ a že v některé ze světových galerií dodnes visí některý z jeho nepřiznaných padělků.

Spustit audio