Vlčí máky zaplaví česká města. Den válečných veteránů připomenou i nasvícené budovy

Až do konce listopadu můžete zakoupením květu vlčího máku přispět do sbírky ke Dni válečných veteránů, který připadá na 11. listopadu. V tento den v roce 1918 skončila první světová válka. Jednu ze sbírek organizují třeba vojáci pro Vojenský fond solidarity, další vyhlásila organizace Post Bellum, která natáčí životní osudy veteránů, odbojářů i dalších nezlomných lidí, a 17. listopadu některým z nich udělí Cenu Paměti národa.

„Můj vztah k válečným veteránům? Člověk je vděčný, ale mám pocit, že je to málo. Je škoda, že se to připomíná jenom ten jeden den v roce,“ říká paní Jolana, která se zastavila u stánku Paměti národa a koupí symbolického květu vlčího máku přispěla do sbírky.

Proč vlčí máky?

Jedním ze symbolů válečného utrpení za první světové války je dodnes báseň Na flanderských polích. V té kanadský lékař, podplukovník John McCrae vyjadřuje smutek nad smrtí spolubojovníků. Napsal ji v květnu 1915 po jedné z bitev u belgického města Ypry. Na polích kolem hrobů rostl plevel – vlčí máky.

„Snažíme se, aby si nás lidi pamatovali a sbírka byla pro ně snadno rozpoznatelná,“ Jakub Pánek, hlavní koordinátor sbírky ke dni válečných veteránů. „Zároveň se ale snažíme vymýšlet nové cesty, jak sbírku víc dostat k lidem. Třeba teď možností přispět kartou nebo mobilem.“

Jak se zapojit?

Makové květy je až do konce listopadu možné pořídit v kavárnách, obchodech, galeriích, informačních centrem a na mnoha dalších místech, která se do sbírky zapojila. Od 7. do 11. listopadu také v ulicích měst od dobrovolníků s kasičkami.

Sbírku je možné podpořit také platbou online nebo nákupem máků a dalších předmětů na E-shopu Paměti národa. V krajských městech sbírku doprovodí symbolická maková pole a venkovní výstavy.

Veškeré informace o sbírce najdete na webu denveteranu.cz.

Pomoc ruku v ruce s důvěrou

Výtěžek letošní sbírky poputuje na další natáčení příběhů válečných veteránů a hrdinů, které vysílá také Český rozhlas v rámci cyklu Příběhy 20. století. A větší část výtěžku letos poprvé půjde na činnost Centra pomoci Paměti národa.

V době covidu, která byla obzvlášť těžká zejména pro seniory, dobrovolníci z tohoto centra zřízeného organizací Post Bellum například volali pamětníkům. Ptali se jich, jestli něco nepotřebují, mnoha z nich pomohli zařídit nákup, zprostředkovali očkování i jinou lékařskou péči ven nebo jim zašli vyvenčit pejsky.

Den veteránů v libereckém Parku Paměti národa

„Mají v nás vlastně někoho, koho znají, komu se svěřili. Dali nám důvěru, když nám vyprávěli svůj příběh,“ dodává Petra Dosoudilová z Post Bellum.

Hrdinů je stále hodně

V Česku žije ještě kolem 200 veteránů druhé světové války. Většinu jejich příběhů už se pro projekt Paměti národa podařilo natočit.

„Hrdiny ale nejsou jen přímí účastníci bojů z druhé světové války, ale třeba i účastníci Pražského povstání, členové druhého i třetího odboje, a těch je stále hodně a potenciál pro zaznamenání dalších příběhů je tedy stále velký,“ pokračuje Petra Dosoudilová.

Světlo ve tmě

V rámci připomínky Dne válečných veteránů organizace Post Bellum nasvítí 10. a 11. listopadu večer několik budov v Praze, Ostravě, Plzni a Liberci, které jsou nějak spjaté s příběhy válečných hrdinů a ostatních bojovníků za svobodu a demokracii.

Do světelného kabátu se tak obleče třeba chrám svatého Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, kde se českoslovenští parašutisté před 80 lety bránili nacistické přesile, nebo budovu Českého rozhlasu, která sehrála velmi důležitou roli jak během Pražského povstání v roce 1945, tak i během srpnové invaze 1968.

autor: Iveta Vávrová | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související