Vlci, rysi a medvědi se vrací do české krajiny. Jak se jim daří a kde se pohybují?

Vlci se vrací do Česka

Dnes se vlci pohybují přibližně na 18 místech České republiky. Jejich počet vědci odhadují na 50 až 100 kusů. „V posledních letech došlo k určitému nárůstu. Můžeme sledovat postupný rekolonizační proces,“ říká Pavel Hulva z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Nejprve vlci znovuosídlili například Kokořínsko nebo Sudetské pohoří, tedy takzvanou Krkonošsko-jesenická subprovincii. Relativně nová jsou pak teritoria v Novohradských horách a na Českomoravské vrchovině.

Běžně odvozují odborníci výskyt vlků z toho, co zachytí fotopasti. Výzkumníci z České zemědělské univerzity a Jihočeské univerzity ale zkouší připojit i akustický monitoring. Zorný úhel fotopasti tak rozšíří zachycením zvuků – třeba vyjící skupinky vlčat, kterou si můžete poslechnout v audiozáznamu.

Bez hranic

Státní hranice nemá pro divoká zvířata žádný význam, proto se populace šelem v horách často přelévá ze země do země. Například na monitorování vlčí populace v Krušnohoří tak Česká zemědělská univerzita (ČZU) spolupracuje s německými experty v rámci projektu OWAD.

Méně než vědci jsou ale z rozšiřování vlčího pokolení v Česku nadšení chovatelé ovcí, na jejichž stáda občas šelmy útočí.

Michal Bojda z Hnutí DUHA vysvětluje, že ačkoli postižení chovatelé mohou dosáhnout na dotaci určenou k ochraně stád, často se o její získání ani nepokusí. Důvodem je složitost vyřízení žádosti, podklady totiž čítají přes 200 stran.

Letošní nadílka vlčat v Krušnohoří|foto: OWAD/ČZU v Praze

Nejistá budoucnost českého rysa

Rys ostrovid se v české krajině skutečně pohybuje, spatřit ho na vlastní oči je ale prakticky nemožné. Odborníci z Národního parku Šumava, kteří zdejší populaci už od 90. let mapují, proto pracují hlavně s fotopastmi a sebranými vzorky. Důkazem o přítomnosti šelmy jim může být třeba i pár ztracených chlupů z rysího kožichu.

Monitoring rysů v české krajině je málem detektivní práce|foto:Ondřej Ševčík,Český rozhlas

„Díky těm vzorkům zjišťujeme, jak je na tom naše populace s genetickou variabilitou. Je to uměle znovuvysazená populace, takže pochází z poměrně mála jedinců. A je důležité zjistit, jestli už jednotlivci nejsou příliš příbuzní mezi sebou a jestli je tedy jejich populace životaschopná,“ vysvětluje zooložka šumavského národního parku Elisa Belottiová.

Tamní populace rysů byla uměle vrácena do přírody v 80. letech a během následujícího desetiletí se v místě zabydlela. Přesto žije dnes na Šumavě průměrně jen jeden dospělý rys na 100 kilometrech čtverečních a dosud se navíc nepodařilo propojit česko-rakousko-bavorské společenství s jinými skupinami, například karpatskou. Budoucnost je tedy stále nejistá.

Na vylepšení monitoringu rysa ostrovida ve střední Evropě spolupracuje od roku 2017 celkem pět zemí v rámci projektu 3Lynx, který funguje při eurounijním programu Interreg Central Europe. Kromě České republiky se zapojilo i Německo, Rakousko, Itálie a Slovinsko.

Luděk Bufka Elisa Belottiová z NP Šumava mapují populaci rysů|foto:Ondřej Ševčík,Český rozhlas

Šelmy migrují čím dál méně

Na českém území Beskyd se společně s vlky prohání i několik rysů. Michalu Bojdovi se dokonce podařilo oba druhy zachytit jednou fotopastí. A to překvapivě v místech, kde se přes den běžně pohybují turisté.

„Všechny tři druhy velkých šelem tady máme díky Slovensku. Migrace je ale čím dál menší,“ upozorňuje. Vedle rysa a vlka to platí i pro medvědy. Důvodem je podle Bojdy hlavně narůstající hustota dopravy a zástavby, průchodů pro šelmy tak ubývá.

Medvěd je deštníkový druh

Medvěd v lese|foto:Zdeněk Macháček,Fotobanka Unsplash

V CHKO Beskydy se v současnosti může pohybovat kolem tří až pěti medvědů. „Nikdy tady nebude žít tak početná populace jako na Slovensku. Vždy už asi půjde jen o pár jedinců,“ říká Dana Bartošová z Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Zpravidla jde o samce, kteří prochází oblastí Karpat a hledají nové teritorium.

Vysvětluje, že prostředí Beskyd je velmi ovlivněno lidskou přítomností a pro medvěda tak není zcela vyhovující. Jde totiž o šelmu, která patří mezi takzvané deštníkové druhy. „Tam, kde medvěd dokáže žít, daří se i všem ostatním živočichům, kteří až tak kvalitní prostředí nepotřebují,“ dodává Bartošová.