Vliv Íránu na Blízkém východě sílí. Dosáhne až ke Středozemnímu moři?

15. říjen 2016

Vliv Íránu na Blízkém východě roste. Podle britského deníku Guardian usiluje nyní Írán o vytvoření jím ovládané cesty z Teheránu až ke Středozemnímu moři.

Nedaleko severoiráckého Mosulu se shromažďují jednotky šíitských bojovníků, které dlouho bojovaly proti takzvanému Islámskému státu. Zatímco irácká armáda má na město útočit z jihu, šíitské jednotky mají jen blokovat únikovou cestu radikálů na západ. Jejich přímá neúčast na bojích o Mosul má svoji logiku. Má ujistit sunnitské obyvatelstvo města, že se může cítit bezpečně a že osvobození od Islámského státu nepovede k další sektářské válce.

Nezapojení šíitských bojovníků má ale i jiný význam. Tyto jednotky byly vždy klíčovým nástrojem Teheránu. Tím, že se nebudou přímo angažovat v bitvě o Mosul, si tak uvolňují ruce pro Íránem toužebně vyhlížený projekt. Utvoření vlivového koridoru, který se přes Irák a Sýrii táhne až ke Středozemnímu moři.

Íránci by tak upevnili svůj vliv na arabské půdě ve velmi významném regionu. „Írán na tom pracuje skutečně velmi intenzivně. Je to pro něj otázka jak symbolická, tak velmi praktická. Mohli by dopravovat zboží a zásoby mezi Teheránem a Středomořím, a to vše po jejich lidmi zabezpečených cestách, “ řekl Guardianu evropský úředník, který monitoruje íránskou politiku v regionu za posledních pět let.

Pomoc od starých nepřátel

Plánovaný koridor se začal pomalu utvářet v roce 2014. Klíčovou roli při jeho vzniku hrají jednotky Kuds, které jsou elitní složkou íránských Revolučních gard. Írán je používá pro operace v zahraničí, v současné době tedy převážně na území Iráku a Sýrie.

Koridor začíná na íránsko-iráckých hranicích. Na stejném místě, které Írán posledních 12 let využívá k dodávkám zbraní a vojáků do Iráku. Během dlouhých střetů po pádu někdejšího iráckého prezidenta Saddáma Husajna to byly právě jednotky Kuds, které se často dostávaly do střetu s Američany. Udává se, že jim způsobily až čtvrtinu všech ztrát. Po odchodu Američanů se jejich vliv ještě zvýšil.

Íránský generál Kásem Sulejmání z Íránských revolučních gard

Ironií blízkovýchodního chaosu je, že po vypuknutí bojů proti radikálům z Islámského státu dnes jednotky Kuds naopak často bojují pod leteckým krytím Američanů.

Plánovaný koridor pak vede iráckou provincií Dijála, kde dochází k častým střetům, protože se tam mísí sunnitské a šíitské obyvatelstvo. Pak míří cesta na sever směrem na Sindžár a džihádisty stále okupovaný Tal Afar. Právě toto území je podle analytiků pro úspěch íránské mise klíčové.

Místní šejk Abdulrahim al-Shammari ovládá území dále na sever a pak už cesta směřuje kolem turecké hranice do oblasti kontrolované syrskými Kurdy. Tam stojí známé město Kobani, o které Kurdové a bojovníci Islámského státu sváděli kruté boje v loňském roce.

Kdo a kde zastaví Írán?

Právě Turecko ale může ambice Teheránu nejvíce ohrožovat. Obává se totiž spolupráce Íránu s Kurdy respektive se Stranou kurdských pracujících (PKK), kterou Turecko považuje za teroristickou organizaci.

Ze všech míst na této cestě věnoval Írán největší úsilí Aleppu, o nějž se svádí nekonečné boje. Od Aleppa pak směřuje cesta do čtvrtého největšího syrského města Homsu a končí v přístavu Latákíja, který zůstal v rukou Bašára Asada po celou dobu konfliktu.

Poradce amerických velvyslanců Ali Khedery soudí, že kontrola tohoto koridoru a velký vliv v Iráku i Levantě by byl stvrzením íránských ambicí na hegemonii v regionu. „Mohlo by to povzbudit Írán k další expanzi. Především směrem k zemím v Perském zálivu. To je oblast, o kterou opakovaně projevují v Teheránu zájem. Proč bychom měli předpokládat, že se zastaví, když se jim jejich hra tak daří?“ varuje Khedery v rozhovoru pro britský deník Guardian.

Spustit audio