Vlna protestů v USA otevřela téma systematického rasismu ve vědě

15. červen 2020

Nedávná smrt Afroameričana George Floyda způsobená policejním příslušníkem, spustila celosvětovou vlnu protestů proti rasismu. Se svými zkušenostmi se už hlásí o slovo i vědci.

Čtěte také

Vědci ve Spojených státech na podporu boje proti rasismu pozastavili na jeden den veškeré výzkumy. Důvodem je nejen projev podpory, ale i prostor pro účast na protestech proti rasové diskriminaci.

K odpovědnosti za nerovné prostředí se přihlásil například odborný časopis Nature, který uznal, že afroameričtí vědci v minulosti nedostávali stejný prostor jako běloši. Vědecký časopis se nově zavázal k výzkumům a publikacím, které se budou systematickým rasismem zabývat.

Výzkumníci, kteří se ve své profesi setkali s rasovou diskriminací, sdílí své zkušenosti pod hashtagem #BlackintheIvory.

Známým příkladem, který upozornil na rasovou diskriminaci v roce 2016, je chatbot Tay z dílny Microsoftu. Ten se měl učit komunikovat na základě rozhovorů s uživateli. Jak se ale ukázalo, velmi rychle si osvojil rasistické a sexistické názory a musel být z internetu stažen.

Ve světe umělé inteligence se problém s rasovou diskriminací projevil třeba i v oblasti rozpoznávání obličejů. Studentka počítačových věd Joy Buolamwiniová na základě své zkušenosti založila společnost Algorithmic Justic League, která odhaluje diskriminaci a předpojatost v oboru.

Čtěte také

„Umělá inteligence jednoduše nebyla schopná rozeznat můj obličej. Rozhodla jsem se proto pro takový průzkum a zjistila jsem, že data, která se využívají pro rozpoznávání obličejů neberou v potaz rozmanitost odstínu lidské pokožky a struktur obličeje,“ vysvětluje Buolamwiniová.

Podle loňské studie, publikované v časopise Science, se ale mohou dopady rasismu v umělé inteligenci reálně dotýkat i zdraví lidí. V rámci výzkumu se totiž zjistilo, že v amerických nemocnicích široce využívaný algoritmus upřednostňuje k ošetření pacienty bílé pleti.

Spustit audio

Související