Vodu lépe zadrží prales než hospodářský les, ví na Slovensku. Pralesům se teď snaží zajistit ochranu

Mapování pralesů probíhalo na Slovensku mezi lety 2009 až 2015. A zjistilo se přitom, že ne všechny mají odpovídající ochranný stupeň. Proto se dnes Slováci prostřednictvím petiční kampaně „Dajme slovenským pralesom 5!“ snaží zajistit nejvyšší ochranný stupeň i těmto místům.

Petici podporuje i tamní ministr životního prostředí Ján Budaj. „S velkou radostí předložím návrh na hlasování vlády,“ říká.

Čtěte také

Slováci staví dešťové zahrady. Naším receptem na sucho jsou mikroprojekty, říká ministr Budaj

Jedním z odborníků, kteří se v minulých letech mapování pralesů věnovali, je Juraj Vysoký, s nímž redaktor Daniel Mrázek navštívil nedávno objevený dvacetihektarový prales Horná skála v oblasti Kremnických vrchů.

„V minulosti se toto místo zachovalo hlavně díky tomu, že šlo o dost nepřístupné území. Nedalo se sem dostat mechanizací ani s koňmi, takže bylo těžko obhospodařovatelné,“ vysvětluje okolnosti, které přispěly k zachování lesa v takřka nedotknutém stavu.

Zadržení vody v krajině

„Takhle nějak by měl vypadat normální skutečný les,“ hodnotí Vysoký a dodává, že pojem prales není v podstatě nic jiného než označení pro skutečný les.

Díky přítomnosti humusové vrstvy a mrtvého dřeva jsou pralesy daleko úspěšnější při zadržování vody než hospodářské lesy.

„Když v hospodářském lese posbíráme všechno a humusová vrstva se tvoří jen z opadanky – z čerstvě spadaného listí –, tak je to daleko méně než v pralese, kde nesebereme nic a necháme tu všechno, co může nasáknout vodou,“ uzavírá Vysoký.

Všechna Vědecká dobrodružství najdete zde.