Výlet za cyklisty na Tour de France
Vaším společníkem je Dopolední Radiožurnál. Slíbili jsme vám výlet na cyklistickou Tour de France. Tady je. Ta Tour samotná se dá přirovnat k lecčemu. Kromě toho, že je to obrovský sportovní podnik, je to také velký byznys. Ale nikoliv chladný a nikoliv bez emocí. Hýří barvami a křičí zvuky. Způsobu, jak sledovat Tour, je hodně. Tomáš Kohout jede v doprovodném konvoji, takže cyklisty obvykle vidí jen na startu a také v cíli. Včera je ale sledoval i přímo u trati a také z helikoptéry. Nejen tam zve také vás.
Tomáš KOHOUT:
Cestou na start etapy obvykle nebloudím, GPS navigaci nemám rád, a tudíž nevlastním, ale podle itineráře se tam dá trefit. S přiděleným řidičem také, jen s drobnou oklikou. Zapovídali jsme se totiž o Závodu míru, který právě Tim Harris v roce 1984 absolvoval. Ale dorazili jsme do Cunea včas. Cyklisté se dostavili dle tradice hodinu před startem. Jen jsme na ně v rychlosti koukli a zase spěchali k naleštěnému Superbu, který nás vezl na trať. Že prý umím francouzsky, sebrali nám Tima a přidělili Jacquese. Ani ten se s řízením nemazal. Troubení sloužilo v tomto případě jako výstraha ojedinělému jevu civilnímu autu v protisměru na uzavřené silnici Tour. Jinak i Francouz pochválil Italy, jak jsou disciplinovaní a že své vesničky pěkně vyzdobili. Zastavujeme za jednou z nich a čekáme na peloton. Poslední skupina doprovodných motocyklů a závodníci jsou tady. Vpředu skupinka, která se momentálně snaží o únik, za nima další pronásledovatelé a takhle šumí balík Tour de France. To byl fofr. Za první hodinu závodu ujeli cyklisté čtyřicet devět kilometrů. Kolem nás se mihli za pět sekund. Trochu déle potom trvalo, než jsme pochopili, že naši hostitelé nežertují, když nás zvou do vrtulníku. Kouzlo rozhlasového střihu umožňuje shrnout dvaadvacetiminutový let stručněji. Balík cyklistů už je pod námi, zatím je na rovině a vypadají skutečně jako malinké barevné tečky bonbonů, ale zabírané z velké výšky. Peloton si to řítí po alpské silnici celkem svižně a člověku znovu dochází, jaká je to jenom chvilinka, když se mihnou vlastně kolem jednotlivých diváků, kteří na ně čekají skutečně dlouho a potom vidí jednu velkou slitou barevnou žíznivou čáru cyklistů. Pod námi projíždí reklamní karavana, což znamená, že cyklisté budou v těchto místech, kde právě začínáme přistávat, až za hodnou chvíli, mají totiž před sebou, na rozdíl od nás, ještě celý Col de la Lombarde a sjezd do tohoto městečka už na francouzské straně hranice. Poněkud nazelenalí jsme vystoupili ze strojů s vrtulemi. Pilot Stephan asi dříve létal v boji. Přeladění na silnici nedělá zprvu problém a dozvídáme se i informace z průběhu závodu.
reportér Radio Tour:
/netlumočeno/
Tomáš KOHOUT:
Vysílačka Radio Tour nám oznamuje, že na osmaosmdesátém kilometru ztrácí peloton na vedoucí skupinu deset minut. Nevidím se. Uprchlíci jedou z kopce, balík se na něj před chvilkou vydrápal. Na nejvyšší bod se v autě dá vyjet tak, že největší potíží je objevení všech magnific výhledů na okolní hory, ale cesta dolů stojí za to. Zájem podívat se na panoramata projevil i piknikový oběd, kterému se přestalo líbit v žaludku. Výhoda je v tom, že sjezd aspoň netrval dlouho a šusem to pustili dolů i cyklisti. Finiš skupiny uprchlíků a triumf Francouze Dessela popisoval kousek za cílem živě reportér španělského rozhlasu.
reportér španělského rozhlasu:
/netlumočeno/
Tomáš KOHOUT:
Španěl Francouzovi sprostě nenadával, kousek před cílem jen byla zatáčka. Dnes jich cyklisty čeká více a do kopce na L'Alpe d'Huez. Z trati Tour de France Tomáš Kohout, Radiožurnál.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
