Výrobci léků slibovali obnovení dodávek, ale slib nesplnili, hájí práci ministerstva náměstek Dvořáček. Chybí tu jakákoliv epidemiologická predikce, soudí poslanec Špičák

„Situaci jsme začali řešit hned, když jsme získali informace od Státního ústavu pro kontrolu léčiv, že předpokládané dodávky antibiotik nebudou pokrývat stávající spotřebu. Na vině je velmi špatný odhad výrobců, kolik antibiotik bude nejen u nás potřeba,“ uvádí v Pro a proti náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.

Čtěte také

Nedostatek léků: Proč se to děje? Co dělat, když váš lék nemají v lékarně? A můžete dětem dělit léky pro dospělé?

Místopředseda sněmovního výboru pro zdravotnictví Julius Špičák (ANO) namítá, že nedostatek léků je od října, ale konat se začalo v prosinci. „Jde o výpadek několika měsíců, lidé jezdili pro léky do sousedních zemí, takže reakce ministerstva přišla s několikaměsíčním zpožděním.

„Kritické je množství zásob léků ve skladech distributorů i v lékárenské síti. Výrobce často nahlásí výpadek, ale i obnovení dodávky. Signál pro nás je, když nesedí číslo aktuálních spotřeb, nahlášeného výpadku a zároveň toho, kdy je obnovena dodávka. Bohužel výrobci nahlásili obnovení dodávek, které nesplnili,“ dodává náměstek.

Když situace nastala, okamžitě jsme oslovili Evropskou komisi a hned jsme věděli, že další země řeší podobné problémy v oblasti antibiotik.
Jakub Dvořáček

Politik připomíná, že běžného konzumenta ale nezajímá, kdo za nedostatek může. „Máme tu Státní zdravotní ústav, Pandemický institut. A co dělají? Tady chybí naprosto jakákoliv predikce. Skutečně bych tady udělil vedení rezortu důtku, protože nekoná systematicky a koná pozdě.“

Jakub Dvořáček, náměstek ministra zdravotnictví|foto:Profimedia

Dvořáček souhlasí, že signály o nadcházející vlně respiračních onemocnění přišly včas. „Výrobci dodali množství léků podle spotřeb z roku 2019, ty ale byly vyšší. Ale když situace nastala, okamžitě jsme oslovili Evropskou komisi a hned jsme věděli, že další země Evropy řeší podobné problémy v oblasti antibiotik, stejně jako USA.“

Systematické jednání v této věci nebylo.
Julius Špičák

I přesto Špičák trvá na tom, že se ministerstvo zdravotnictví mělo připravit dříve a lépe. „Konat má ne SÚKL, ale Státní zdravotní ústav, a to v oblasti epidemiologie a predikce. To je instituce s milionovým rozpočtem, stovkami zaměstnanců, přímo řízená ministerstvem. Přesto nemáme systém, který by propojil informatiku zásobování lékáren a distributorů.“

Julius Špičák, poslanec ANO|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas

„Rozsah epidemie a to, že lidé budou několikrát za sebou nemocní, nedokázal nikdo odhadnout. Výroba léčiv se plánuje rok až rok a půl dopředu a výrobce pak samozřejmě reaguje pozdě. I tak jsme ale zajistili, že léčiva dorazila nebo dorazí významně dříve, než bylo plánováno,“ ujišťuje úředník.

Špičák připomíná, že pandemie covidu-19 odkryla slabé články nejen v zásobování léky, a to už v době předchozí vlády. „Je tu ale i problém komunikační. Zdravotní výbor Sněmovny nefunguje, protože ho vede kandidát na primátora a ten má jiné ambice. Opravdu systematické jednání v této věci nebylo.“

Čtěte také

iROZHLAS

Prezident lékárnické komory: Apeluji na všechny, aby léky neskupovali. Nejvíc chybí antibiotika

„Připravujeme novelu, která ukládá výrobcům povinnost mít určité množství léků navíc pro Českou republiku. Ještě podstatnější je možnost na vyzvání získat okamžitou informaci z trhu o skladových zásobách a spotřebách, To nám umožní oslovovat okamžitě výrobce a doplnit zásoby, což tu v minulosti nebylo,“ naznačuje přicházející změny Jakub Dvořáček.

Opoziční poslanec zase doporučuje ministerstvu, aby revitalizovalo Státní zdravotní ústav. „Podívejte se na stránky německého Kochova institutu. Tam je jasně popsaná epidemie i doporučení, co má nakažený dělat i jaké léky může lékař předepsat jako alternativu,“ vyzdvihuje roli informovanosti a komunikace Julius Špičák (ANO).

Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Karolína Koubová.