Vysněná země je Itálie. Mají tam skvělé hory, nejlepší jídlo a dobré počasí, říká lyžařka Martina Dubovská

Bývalá tenistka Andrea Hlaváčková si do své sportovní talkshow Na síti pozvala alpskou lyžařku Martinu Dubovskou. Jak vnímá své slovenské kořeny? Jak hodnotí úspěšnou loňskou sezonu? A jak se připravuje na olympiádu v Pekingu?

Tebe teď čeká vrchol sezony a olympiáda v Pekingu? Jak probíhají přípravy?

Snažím se den za dnem dělat to, co nejlépe umím, každý říká olympiáda, olympiáda, ale je tam ještě daleká cesta a uvidíme, jak to celé bude. Dělám všechno proto, aby to bylo dobré, ale uvidíme, jaký bude výsledek.

Co všechno tě do Pekingu ještě čeká, co se týče závodů?

Čtěte také

První závody mě čekají 13. listopadu v Lechu, paralelní obrat, ale není to moje specializace, takže to bude spíše začátek sezony. Pak jsou dva slalomy ve Finsku, které jsou pro mě důležité a na které se velmi těším. Pak je tam ještě Amerika se čtyřmi slalomy. Takže dost podstatná část je před olympiádou.

Jak těžké bylo kvalifikovat se do Pekingu?

Tím, že jsem měla dobrou sezonu minulý rok, tím, že jsem desátá v žebříčku, tak je to automatická kvalifikace. Myslím, že já a Ester máme start jistý, ostatní děvčata se budou nějak kvalifikovat.

Jak se těšíš do Pekingu?

Tím, že je to olympiáda, tak se velmi těším, ale je tam strašná zima. Těším se na každé závody, ale v covidové situaci to už není takové, jako to bývalo před tím.

Lyžařka Martina Dubovská

Jak vzpomínáš na loňskou sezonu?

Jsem šťastná, že po dlouhých letech se mi podařilo propracovat se do top 10, to bylo povzbuzující, konečně jsem tam. Ale po sezoně jsem se z toho tolik netěšila kvůli událostem v rodině.

Co se změnilo v přípravě, že jsi od začátku loňské sezona začala sbírat body a dostávat se do top 10 výsledků?

Myslím si, že po tolika letech mi to konečně sedlo, dostala jsem se do pohody, lyžovala jsem dobře, přestala jsem řešit dokonalost v mém lyžování a začala opravdu závodit. Takže i po mentální stránce jsem se posunula a začala jsem si to ještě víc užívat. A výsledky se konečně dostavily.

Jak vypadá tvůj tým, který tě vede a trénuje?

Celý život mě trénoval otec, díky kterému toto dělám, protože byl lyžařský trenér. Poslední dva roky mě vede trenér z Jasné, myslím, si, že nám to funguje. Teď máme nového asistenta plus mentálního kouče, dva v jednom. Bereme si i i fyzioterapeutku na nějaké výjezdy, takže se zprofesionalizováváme.

Zmínila jsi, že druhou část sezonu sis nemohla užít, protože jsi přišla o maminku. Jak jsi dokázala v sezoně pokračovat?

Máma mě celý život ve sportu podporovala, bez ní bych toto celé nedělala, od malička mě vozila na závody a tréninky, lyžováním jsme žili, celá rodina se mi přizpůsobovala. A kdybych s tím skončila, tak bych zklamal mne i ji, obětovala mi celý svůj život. Uvědomila jsem si tehdy, že sport není všechno, důležitější jsou i jiné věci. Ale dělám to vlastně tak, že je stále se mnou, pro ni… tak, jak jsme to dělaly celý život.  

Velkou část sezony trávíte i na suchu? Jak vypadá suchá příprava?

To je moje nejméně oblíbená část roku, nemám to ráda, ale musím to dělat kvůli tomu, abych byla v zimě byla silná. Ale příprava v Liptovském Mikuláši je velmi dobrá, posilovna, hory… Hodně času trávíme v posilovně vzpíráním, běhám, jezdím na kole, pak také gymnastika, fyzioterapie. Lyžování je komplexní sport, že musíme být připravení na všechno.

Kdyby sis mohla vybrat ideální místo k tréninku, kam by ses přesunula?

Byly by to Itálie, to je moje srdcovka. Je tam perfektní lyžování, počasí. A jídlo, to je úplně nejdůležitější.

Na síti s Andreou Hlaváčkovou na Radiožurnálu Sport

Související