Výstup na horu Hermon: kamenitá stezka s úchvatnými výhledy musí stačit, vrchol patří vojákům

Golanská turistická stezka vede mezi zničenými tanky a vojenskými vozidly, míjí zbytky vesnic i rozbité mešity. Přesto je bezpečná a velmi dobře značená. Na jaře zároveň prochází zelenými kvetoucími lukami plnými tekoucí vody i rybníčků ke koupání. Izrael udělal z okupovaných Golanských výšin rekreační oblast. Pěší trasa dlouhá sto dvacet kilometrů stoupá od Galilejského jezera až na vrchol hory Hermon. Tedy skoro.

Tohle je typický zvuk výstupu na horu Hermon. Je to terén kamenitý, také trnitý, lepší si vzít dlouhé kalhoty, protože všude je dost bodláčí.

Ale zároveň se otevírají krásné výhledy do údolí Hula, kde pramení řeka Jordán, na úplný jih Libanonu a jeho vesničky rozeseté nahoře po kopcích. A pochopitelně také na Golanské výšiny a jejich syrskou i dnes už izraelskou část.

Pěší túra na šest dní

Na cestu je lepší obléknout si dlouhé kalhoty. Místní bodláky jsou sice krásné, ale ďábelsky pichlavé

Zatím jediná překážka, kterou potkávám, je velké stádo krav, které se v dlouhém zástupu vydaly přesně v protějším směru, takže pomalinku a s úctou se míjíme, trošičku to zbrzdilo postup.

Teď se mi zdá, že poprvé slyším nějaké lidské hlasy, a tamhle už se na obzoru objevují dva klobouky. Jsou to dvě dívky, jdou s malými batůžky proti mně v opačném směru s Hermonu dolů.

Čtěte také

My jdeme každý den tři úseky, to je asi jednadvacet kilometrů. A jdeme nalehko. Vždycky necháme auto tam, kam chceme dojít, kde se dá nakoupit a přespíme tam ve stanu,“ vysvětlují kamarádky Zoar a Šír. Plánují sejít až ke Galilejskému jezeru během šesti dnů. Na začátek každého úseku se od svého zaparkovaného auta svezou stopem.

Značení slušné a jasné: za závoru ne

Značení stezky je skutečně slušné, třeba tady na sloupu s elektrickým vedením, zeleno-modro-bílá trikolóra, zelená symbolizuje zeleň a zemědělství Golanských výšin, modrá Galilejské jezero, a bílá sněhem pokrytý Hermon.

Tak teď jsem se vyloupl na obrovském parkovišti, které je ale úplně prázdné, plní se zřejmě jen po krátké období zdejší lyžařské sezóny. Tady sice značená stezka pokračuje dál úvozem směrem k vrcholu, ale přes cestu je červená závora a na ní výstražný nápis hebrejsky, arabsky a anglicky: „Zákaz vstupu – vojenská oblast.“

Sto metrů od lanovky

I tohle bohužel patří k chození po horách na Blízkém východě. Jinak než po silnici už další cesta nahoru nevede, takže jsem svezl stopem ke stanici lanovky a potupně si kupuju jednosměrnou jízdenku za třicet šekelů.

Dál mě vojáci nepustí, vrchol hory Hermon zůstává nedobytý

Po několika marných pokusech vydat se hvězdicovitě od horní stanice lanovky na okolní vrcholky, kdy mě po několika stech metrech vždy upozornila vojenská hlídka, že tudy ne, jsem dospěl k závěru, že tudy to nejde, tamhle to nejde, tamhle také ne.

A když se dívám na vrchol hory Hermon, který má výšku přes 2300 metrů a je úplně obsypaný vojenskými radary různých tvarů a velikostí, budu se muset smířit s tím, že pro tentokrát, a možná napořád, pro mě zůstane hora Hermon nedobytým vrcholem.

autoři: Štěpán Macháček , | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související