Vyžaduje loajalitu, ale neumí lidi vést, hodnotí Trumpa jeho bývalí kolegové i magazín New York

19. červen 2020

Americký prezident Donald Trump je opět ve sporu se svým bývalým zaměstnancem. Tentokrát je to jeho bývalý bezpečnostní poradce John Bolton.

Boltonova kniha totiž poodhaluje zákulisí politických rozhodnutí šéfa Bílého domu. Magazín New York v té souvislosti upozorňuje, že se něco takového neděje poprvé.

A chodí to pokaždé stejně: vysoko postavený bývalý zaměstnanec Bílého domu varuje před nekompetentností, zkorumpovaností nebo nevyzpytatelností Donalda Trumpa. Ten se pak snaží dotyčného zdiskreditovat. Na Johna Boltona ale tahle taktika nemusí stačit, myslí si magazín New York.

Čtěte také

Bývalý Trumpův poradce se totiž neobjevil na scéně z ničeho nic, je to poměrně důvěryhodný člověk a v Oválné pracovně měl důležité místo. Bolton se už několik dekád angažuje v konzervativním hnutí a s Trumpem se často neshodnul. 

Americký prezident se jako obvykle brání a tvrdí, že Boltonova kniha je plná lží. Magazín New York ale poznamenává, že zrovna John Bolton je proslulý důkladným zapisováním průběžných poznámek během jednání. Kromě toho, kdyby Bolton lhal, Trump by ho mohl snadno žalovat pro urážku na cti. Je to něco, čím americký prezident vyhrožuje v podobných situacích často. V tomto případě to ale neudělal.

Jaký je ve skutečnosti Donald Trump, klade si otázku magazín New York. Svědectví, která podávají jeho bývalý zaměstnanci, ukazují na to, že prezident vyžaduje od svých lidí bezbřehou loajalitu, ale vůbec je neumí vést.

Jak si jinak vysvětlit, že se už tři roky dostává do křížku s někdejšími kolegy, kteří ho považují za naprosto nevhodného člověka pro prezidentský úřad a z Bílého domu odcházejí tak šokovaní, že mají potřebu varovat veřejnost a podělit se o to, čeho byli svědky. Všichni asi neříkají pravdu, uvažuje magazín New York, ale jejich výpovědi jsou v některých věcech podivuhodně shodné.

Chrám znovu mešitou? 

Server Balkan Insight rozebírá plány, které má turecká vláda s Chrámem boží moudrosti. Hagia Sofia je od roku 1935 muzeem. Ankara by z ní ale chtěla znovu udělat funkční mešitu. Tento nápad vyostřuje už tak napjaté vztahy mezi Tureckem a Řeckem.

Čtěte také

Přetvořit perlu někdejší Konstantinopole z šestého století znovu na mešitu, kterou byla od druhé poloviny patnáctého století, dlouhodobě požaduje část muslimů a nacionalistické skupiny.

Jejich požadavky ale neměly u tureckých vlád šanci, dokud se k moci nedostal současný prezident Recep Tayyip Erdogan. Turecký plán ostře kritizuje Řecko, ve kterém se většina obyvatel počítá mezi ortodoxní křesťany.

Odchycené krysy přenáší koronaviry

Krysy, které končí na talířích restaurací v zemích jihovýchodní Asie, bývají hostiteli hned několika druhů koronaviru. O předběžných závěrech studie, která na to poukazuje, píše server britské BBC. Zajímavé je hlavně zjištění, že zvířata nebývají nakažená hned po odchytu a onemocnění získávají později během cesty dodavatelským řetězcem.

Jak funguje ve východní Asii odchyt krys? Co vadí Řekům na přestavění Chrámu Boží moudrosti a jak proti protestují? Poslechněte si celý přehled tisku na záznamu.

Spustit audio

Související