Vzpomínání na Vladimíra Menšíka
Jeden z nejpopulárnějších českých herců Vladimír Menšík by se dožil pětasedmdesátky. Česká televize se rozhodla připomenout tuto osobnost důstojnou, přitom však zábavnou formou. Do studia na Kavčích horách pozvala řadu osobností, Menšíkových kolegů a přátel, současně sáhla do svých archivů a výsledkem je "slavnostní galavečer", jehož je Menšík protagonistou.
Vzpomínat na něj budou například Stella Zázvorková, Jiřina Bohdalová, Lubomír Lipský, Václav Vorlíček, Dušan Klein či Marta Vančurová. Společně s nimi mohou diváci zavítat do světa nejpopulárnějších filmů, seriálů a pořadů, v nichž Vladimír Menšík exceloval.
Herecká škála Vladimíra Menšíka přitom byla skutečně rozmanitá. Dokázal bavit posluchače u stolu i v amfiteátrech, diváci se smáli při jeho komediálních výkonech, uměl však dojmout i rolemi vážnými (například ve filmech Všichni dobří rodáci, Markéta Lazarová, Ikarův pád či Dobří holubi se vracejí). Pepřil komedie, odlehčoval snímky "vážné", vždy však s vrcholným mistrovstvím. A uměl skvěle vyprávět - na tom se shodnou všichni, kdo Menšíka znali. Miloš Kopecký ho pokládal za přírodní úkaz, podle Jiřiny Bohdalové byl Vladimír Menšík gejzírem nápadů, uličnictví, legrací; byl sopkou stále před výbuchem, nezcizitelným originálem, sveřepým samorostem a neovladatelným živlem.
Vladimír Menšík se narodil v Ivančicích u Brna (které se mohou honosit i dalšími skvělými rodáky - například Alfonsem Muchou či Janem Procházkou). V roce 1953 absolvoval brněnskou Janáčkovu akademii múzických umění. Vynikal nejen hereckým uměním - uměl i skvěle zpívat a ovládal také několik hudebních nástrojů. Chvíli hrál u vesnického divadla, v Praze prošel Divadlem E. F. Buriana, až nakonec zakotvil v hereckém souboru Filmového studia Barrandov. "Herec odkázaný jen na divadlo stráví třeba celý život se dvěma, třemi režiséry a ve stejném kolektivu, což neprospívá progresivitě jeho růstu," vysvětloval to se sobě vlastní jemnou ironií. Pro film a televizi vytvořil přes 150 rolí. Nemoc ukončila Menšíkův život v roce 1988. Pro mnohé to bylo předčasné, Jiří Sovák to však okomentoval slovy: "Nechal po sobě úsměv. Jen se řekne Menšík - a lidé se smějí. Je to lepší, než kdyby tady byl sto let a nezbylo po něm nic."
Televizním večerem k Menšíkovu nedožitému půlkulatému jubileu bude provázet Marek Eben, režie se ujal Adam Rezek. Příjemných vzpomínek na velkého herce a dobrého člověka bude jistě dost.
