Vzpomínka na Jiřího Hrašeho

Dobrý den,

dnes (16. 7.) je tomu devadesát šest let od narození vašeho kolegy, milovníka mluveného slova, Jiřího Hrašeho. Pracoval v redakcích Českého rozhlasu, na soutěžích uměleckého přednesu i na amatérských scénách. Přednes vyučoval adepty rozhlasové a herecké práce. Svou vášeň pro krásu slova předával s nadšením všem vnímavým posluchačům po celý život.

 Vzpomeňme na něj s úctou!

J. S.

_______________________________________________________________________

Vážený pane,

vážím si toho, že jste vzpomněl na významnou osobnost české rozhlasové historie, ale nejen jí. Já jsem znal pana Jiřího Hrašeho především jako rozhlasáka, o své činnosti pro ochotnické divadelní soubory a milovníky krásného slova nikdy nemluvil. I to patří k dokreslení jeho charakteru skromného poctivého člověka.

Osobně jsem pana Hrašeho poznal již jako šéfredaktor Týdeníku Rozhlas, ale užší spolupráci jsme navázali při přípravě publikace Od mikrofonu k posluchači, kterou jsem editoval a pan Hraše do ní psal jednu z kapitol, konkrétně o letech 1930-1938. Později jsem se na něj obrátil jako na oponenta mé knihy Báječní muži s mikrofonem o počátcích českého rozhlasového vysílání. Jiří Hraše byl znalec rozhlasové historie, napsal řadu článků a studií na toto téma. Mé texty posuzoval přísně, nesmlouvavě, ale kompetentně a já jsem si jeho přístupu velmi vážil. 

Je dobře, že jej Český rozhlas vyzvedl například zařazením jeho hesla do publikace 99 významných uměleckých osobností rozhlasu.

Přeji Vám vše dobré a srdečně Vás zdravím.

Milan Pokorný, ombudsman Českého rozhlasu