Z historie rybolovu v Čechách

26. říjen 2021

Podzim je v mnoha českých krajích od nepaměti spojen s výlovem rybníků, vodních děl, která vedle nesporného užitku přinesla do krajiny poezii vodní plochy a dodnes jsou domovem řady zajímavých rostlin a živočichů.

Chytání ryb v tekoucích i stojatých sladkých vodách i v mořích je od pravěku jedním ze zdrojů lidské potravy. Z mladší doby kamenné zachytila archeologie sítě z konopí a lýka, jednohroté vidlice na úhoře, kamenná závaží k sítím a plováky z kůry nebo dřeva, z pozdějších období bronzové a železné udice, osti a jehly na pletení sítí.

Rybniční soustavy

Rybníky byly v českých zemích zakládány od 11. století a o dvě stě let později byly již běžnou součástí feudálního hospodářství. K rozvoji došlo znovu po umělém vysazení u nás nepůvodního druhu, kapra, ve 14. – 16. století, kdy byly vybudovány rozsáhlé rybniční soustavy.

Zcela prostým způsobem byly i v mnoha českých vsích chovány ryby v obecních rybnících. Zjara byla zakoupena kapří násada a nechána růst. Někdy až před Vánocemi byl rybník vypuštěn a ryby nachytány podběrákem. Kapry si rozdělili sedláci, po jednom obdrželi zřízenci obce a pamatovalo se i na výměnkáře. Obecní chudina si po výlovu rozebrala ponechaný potěr.

Tradiční rybolov probíhal na větších řekách v českých zemích do začátku 20. století. Živnostenští rybáři často bydleli v domcích u řeky, zvaných rybárny. Nejstarší způsob rybolovu je chytání do rukou nebo ubíjení ryb kyjem či klackem na mělčinách, v zimě omráčení úderem palice nebo sekery. Na vhodných místech v řece nebo na jejím okraji se stavěly jednoduché kamenné hrázky jako relativně stabilní pasti, ve kterých se ryby chytaly rukou, sakem nebo pomocí vrší. Z hromádek proutí zatížených kameny nebo přichycených zatlučenými kůly se vytvářely stánky (jinde zvané fašiny), pod kterými se ukrývaly vyplašené ryby. Proutěné ploty je naváděly do vlastních pastí.

Lososnice, slupi a vrše

Chytání lososů na jezech českých řek sloužily lososnice, umožňující jejich odchyt při jarním a letním tahu do trdlišť. Pod jezy byly zase stavěny pasti zvané slupi (zv. žlaby). Do nich se ryby dostávaly většinou proudem vody shora. Hlavním úlovkem zde byli úhoři. Od pravěku se rovněž používaly z proutí pletené či sítěné kuželovité vrše, které se na příhodném místě kladly na dno, v proudu byly zatíženy nebo uvázány. Umožňovaly odchyt lososů, úhořů a piskořů.

Rybolov pomocí sítí byl obvyklý v tekoucích i stojatých vodách. Sítě byly převážně konopné, zhotovovaly se pomocí dřevěných či železných síťovacích jehel a válečků k dotahování ok. Rybářské nástroje se sítěmi se nazývají podběráky, kesery, saky, vatky, dědíky a čeřeny. Také prastaré dlabané čluny dávno vystřídaly lodě z prken i z moderních materiálů s úpravami pro různé druhy rybolovu.

autor: Zdeněk Vejvoda | zdroje: Český rozhlas Plzeň , zdroj: Lidová kultura. Národopisná encyklopedie Čech , Moravy a Slezska , Praha 2007
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.