Z hmyzu a parazitů vytvořili v Biologickém centru vědecko-umělecké dílo

20. říjen 2018 14:05

Téměř tři metry vysoká bohyně Gaia střeží vchod do českobudějovického Biologického centra Akademie věd. Součástí jejího těla jsou různí živočichové a rostliny. Jedná se o netradiční vědecko-umělecké dílo, takzvané mikrárium.

„Tohle je Gaia, bohyně země, a je složena z různých přírodnin, zejména hmyzu a parazitů. Jsou tam ale i měkkýši a další organismy,“ ukazuje parazitolog Roman Kuchta, který byl u zrodu mikrária.

Bohyni doplňují mikroskopická sklíčka, která představují další mikroorganismy. „S tímto nápadem přišel profesor Lukeš, který navštívil před dvěma lety Londýn. U jedné univerzity je tam velmi staré muzeum, kde mají místnost vyskládanou z mikroskopických sklíček a představují malé organismy, kterých si lidé často nevšímají. S touto myšlenkou jsme začali pracovat,“ dodává Roman Kuchta.

Autorem návrhu je výtvarník Michal Trpák. Měl určité zadání, ale samozřejmě musel využít i svoji fantazii. „My jsme tady propojili vědu s uměním, což mě baví, je to výzva. Já rád dělám věci pro konkrétní místa. V mé tvorbě se často objevují figurativní náměty, tak jsem přišel s konceptem Gaiy, bohyně země,“ komentuje.

Sklíčka jsou malá, mají rozměr 1,5 centimetru krát 4 centimetry, a doplňuje je drobné písmo. „Je tam popis, co to je, ale i odkud to je, protože tu jsou vzorky třeba ze zoo v Havaně,“ říká Michal Trpák.

Autor obří mouchy a Humanoidů: Věřím, že sochy patří do ulic více než do galerie

Sochař Michal Trpák

Již devátým rokem se v létě na různých místech Českých Budějovic objevují velké sochy. Výstavu Umění ve městě, která se v posledních letech rozšířila i do Hluboké nad Vltavou a Veselí nad Lužnicí, organizuje místní sochař Michal Trpák. Do jižních Čech přiváží díla výtvarníků napříč generacemi.

Parazitolog Roman Kuchta dodává, že vzorky pocházejí z různých koutů světa. „Samozřejmě hlavně z Evropy a většina vzorků je z 50. a 60. let. Tyto vzorky se nacházely ve sklepení našeho i ostatních ústavů a my jsme vybrali některé z nich, které bychom jinak vyhodili,“ popisuje.

Vzorků je celkem 1958 a zaujmou i svojí barvou. „Když chceme na organismu něco vidět, tak ho musíme nějak obarvit, proto jsou často dočervena. Někde jsou organismy celé a někde jsou řezy různých tkání, ve kterých se pak hledají ještě menší organismy, než jsou pouhým okem viditelné,“ doplňuje Roman Kuchta.

Výtvarně-vědecké dílo nemá ještě finální podobu. V následujících letech sem vědci budou vzorky organismů doplňovat.

Spustit audio

Související